Před 60 lety pronesl Martin Luther King svůj nejslavnější projev. Jeho slova mají sílu i dnes

Martin Luther King se narodil 15. ledna 1929 v Atlantě. Působil jako baptistický kazatel a občanská angažovanost mu byla vlastní, ba považoval ji za svou povinnost. Díky svému charismatu se stal jednou z nejvýznamnějších osobností afroamerického hnutí za občanská práva.

Když v letech 1955–1956 vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery, byl za své aktivity odsouzen a v roce 1963 krátce vězněn. Obvykle však dával přednost dialogu a smírným metodám řešení konfliktů. V srpnu téhož roku se účastnil tzv. pochodu na Washington za práci a svobodu. Jednalo se o jednu z největších politických manifestací za lidská práva v historii USA, během které účastníci požadovali občanská a ekonomická práva pro Afroameričany. Martin Luther King na schodech washingtonského Lincolnova památníku pronesl 28. srpna svůj dnes již legendární projev „I Have a Dream“.

O rok později, v roce 1964, se mu dostalo ohromné pocty. Jako do té doby nejmladšímu příjemci mu totiž byla udělena Nobelova cena za mír. Tehdy mu bylo teprve 35 let. Komise ocenila hlavně jeho neutuchající snahu o ukončení rasové segregace a diskriminace černošské populace formou občanské neposlušnosti a dalších nenásilných praktik.

Jakožto černoch měl obrovské množství rasistických odpůrců a rukou, respektive kulkou jednoho z nich byl 4. dubna 1968 v Memphisu v Tennessee zabit. Jeho odkaz a životní dílo však žilo dál. V roce 1977 jej prezident Jimmy Carter vyznamenal in memoriam Prezidentskou medailí svobody. Od roku 1986 se v USA slaví ve výročí dne jeho narozenin národní svátek Martin Luther King Day. Americký Kongres mu posmrtně v roce 2004 udělil Zlatou medaili Kongresu.

Sen a jeho důsledky

Kingovu projevu, který trval 16 minut, naslouchalo více než 200 000 zastánců lidských práv a jen těžko odhadnutelný počet televizních diváků a rozhlasových posluchačů. Projev je dodnes považován za jeden z nejvýznamnějších řečnických počinů 20. století.

Martin Luther King ve svém projevu představil svou vizi o životě ve sjednoceném národě. Obsah projevu se kupodivu hodil administrativě prezidenta J. F. Kennedyho, která usilovala o prosazení zákonů, které by zmírnily diskriminaci občanů jiné barvy pleti. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) naopak označil Kinga za nepřítele Spojených států. Nicméně necelý rok po projevu byl v americkém Kongresu schválen zákon, který zakazoval diskriminaci na veřejných místech, v zaměstnání a během vzdělávání. Rok 1965 pak znamenal další posun ke zlepšení práv černošské komunity, kdy vešel v platnost nový volební zákon, na základě něhož již nemuseli černoši platit poplatky za účast v hlasování, nemuseli prokazovat svou gramotnost a nesměli být zastrašováni.

Co zaznělo ve slavném proslovu?

„Pominout naléhavost této chvíle by pro tuto zemi bylo osudové. Toto horké léto ve znamení legitimních protestů černošského obyvatelstva neskončí, dokud nepřijde osvěžující podzim svobody a rovnoprávnosti. Rok 1963 neznamená konec, ale začátek. A ty, kteří doufají, že černoši jen potřebovali vypustit trochu páry a budou zase poslušní, čeká nepříjemné probuzení, pokud se tato země vrátí ke své obvyklé praxi.

Amerika nedojde klidu a pokoje, dokud černochům nepřizná jejich občanská práva. Smršť nepokojů bude nadále otřásat samotnými základy této země, dokud jednoho šťastného dne nepřijde spravedlnost. Je tu ale něco, co musím zdůraznit svým lidem, kteří našlapují na vyhřátý práh vedoucí do paláce spravedlnosti. Na cestě za svým plnoprávným postavením se sami nesmíme provinit bezprávím. Nesnažme se uhasit naši žízeň po svobodě z pohárů hořkosti a nenávisti.

Takže vám chci říci, přátelé, že i když musíme dnes stejně jako v budoucnu čelit nesnázím, mám stále jeden sen. Ten sen je hluboce zakořeněn ve společném americkém snu, že jednoho dne se tento národ vzpřímí a zakusí skutečný význam svého kréda: Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni.

Sním o tom, že jednoho dne na cihlově červených svazích v Georgii budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů.

Sním o tom, že jednoho dne proměníme dokonce i Mississippi, stát umdlévající pod žárem nespravedlnosti a rasového útlaku, v oázu svobody a spravedlnosti.

Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním!

Sním o tom, že jednoho dne, na jihu v Alabamě, ve státě nechvalně známém svými rasisty a guvernérem, jehož řeč oplývá slovy interpozice a nulifikace, že právě v Alabamě si jednoho dne budou moci malí černí chlapci a dívky podat ruce s bílými dětmi jako bratři a sestry. O tom dnes sním!“

Martin Luther King patří bezesporu k nejvýraznějším osobnostem nejen americké novodobé historie, ale jeho životní odkaz má celosvětový dopad. Ne nadarmo byl v roce 1964 oceněn i Nobelovou cenou za mír.

Zdroj: Britannica, NPR