Revoluce v léčbě rakoviny se blíží, nové vakcíny mají slibné výsledky. Jak fungují?

Drtivá většina vakcín, které známe, se aplikuje preventivně, tedy ještě předtím, než nemoc vypukne, a pomáhají nás chránit buď před chorobou, anebo jejím těžkým průběhem. Vakcíny proti rakovině jsou ale jiné. Jsou totiž určené pro lidi, kteří už touhle nemocí trpí. Díky pokrokům, které věda v posledním desetiletí udělala v sekvencování genomu, odborníci dokázali daleko lépe porozumět i nádorovým buňkám a v současnosti se zdá, že díky tomu konečně zvládnou vytvářet léčbu, která na tyto buňky zacílí přímo. Jak to tedy funguje?

Naučí imunitní buňky zaútočit

Technologie, na kterou se v současnosti hlavně spoléhá, je ta, jíž si většina z nás pamatuje díky pandemii Covid-19: mRNA. Funguje zjednodušeně řečeno tak, že vakcína „vzdělá“ imunitní systém tím, že mu ukáže, jak vypadá cíl, který má zničit. V tomhle případě to ovšem není virus, ale rakovinná buňka. A imunitní systém ji pak snadno vyhledá a zničí.

Některé vakcíny spočívají v tom, že se v laboratoři klíčovým bílkovinným antigenům z rakovinných buněk vystaví imunitní buňky samotného pacienta. „Vzdělané“ buňky se pak vrací do těl pacientů a tam k vypátrání a zničení rakoviny „trénují“ další imunitní buňky, například T-buňky. Právě k identifikaci těchto nádorových antigenů vědci potřebovali nejdřív sofistikovanější technologii sekvencování.

„Bohužel, tyto vakcíny zatím v produkování dostatečně velkého počtu T-buněk na zničení velkých tumorů nejsou moc dobré,“ tvrdí expertka na onkologii a hematologii Nina Bhardwajová. „Zdá se proto ideální očkovat jimi, dokud je nádor ještě malý.“ To je i důvod, proč někteří onkologové, jako Christopher Klebanoff, zůstávají skeptičtí a tvrdí, že vakcíny nikdy nebudou tak účinné, aby dokázaly nádory zmenšit či zcela vyléčit.

Slibné klinické testy

V současnosti odborníci testují desítky protirakovinných vakcín, často v kombinaci s dalšími imunoterapiemi, a poprvé vidíme i solidní a velmi nadějné výsledky. Jako příklad můžeme zmínit společnosti Merck a Moderna, jejíž m-RNA vakcína v klinických testech v kombinaci s imunoterapeutickým přípravkem Keytruda snížila v případech rakoviny kůže riziko recidivy či pacientovy smrti o 44 procent oproti případům, kdy pacienti tento přípravek užívali samotný.

Vědci se navíc zaměřují na rozmanité typy rakoviny. Někteří dokonce vyvíjejí a testům podrobují také očkování, které se má podávat preventivně, ve stadiu, které rakovině předchází – v tomhle případě jde o rakovinu tlustého střeva a vakcína se podává těm, u nichž se ve střevě vyvinou nezhoubné výrůstky zvané polypy, ze kterých mnohdy rakovina teprve vzniká.

Ačkoli se jedná o bombastický pokrok a po desetiletí zklamání se zdá, že jsou vědci konečně na správné cestě, jak už bylo řečeno, někteří odborníci zůstávají skeptičtí. Jsme ovšem teprve na začátku této dlouhé cesty, a tak nám nezbyde, než se nechat překvapit, kam nás zavede.

Zdroj: National Geographic