29. června 2022 06:00

Nová gigantická bakterie je viditelná pouhým okem. Vědci nechápou ani další vlastnosti

Pokud jste si mysleli, že bakterie můžou být jen tak maličké, že je bez mikroskopu nedokážete spatřit, spletli jste se. Vědci totiž v bažinách guadeloupských mangrovových porostů objevili bakteriálního giganta, který lidstvo donutí přepsat učebnice.

Poslechněte si nový podcast primazoom.cz - ZOOM CAST

Thiomargarita magnifica tvarem a velikostí připomíná lidskou řasu a oproti ostatním bakteriím je 5 000krát větší. Abyste si to dokázali představit: Člověk, který by se od ostatních lišil takovými  rozměry, by byl vysoký zhruba jako Mount Everest.

Výjimečná v mnoha ohledech

Olbřímí bakterii objevil mořský biolog Olivier Gros v karibských bažinách. Původně ho však vůbec nenapadlo, že bílé svazečky drobných vláken, přichycené k mangrovovým listům, ústřicovým schránkám, skleněným lahvím a plastikovým pytlíkům, jsou bakterie, natož aby si dokázal představit, že jde o jednotlivé bakteriální buňky.

A úctyhodná velikost není jedinou podivností na Thiomargarita magnifica. Obrovský je i její genom obsahující celkem 11 milionů bází a přibližně 11 tisíc genů. Tedy asi třikrát více, než je u bakterií běžné. A ačkoli bakteriím většinou DNA pluje volně v cytoplazmě, u T. magnifica je uvnitř membránového vaku, jako u složitějších organismů.

Vědci si donedávna mysleli, že bakterie zkrátka takhle veliké být nemohou; věřili, že je omezuje vzdálenost, kterou molekuly, jež si vyměňují s prostředím, zvládnou urazit. Kdyby živiny nezvládly doputovat z vnější membrány dovnitř buňky a toxiny naopak nemohly vnitřní prostor buňky opustit, neměl by organismus šanci na přežití.

T. magnifica je ale plná vody a ta tlačí buněčný obsah přímo proti vnější membráně. K životu potřebné molekuly tak nemusí cestovat nijak daleko, natož urazit celou šířku obrovského jednobuněčného těla.

V laboratoři

Odborníci budou nově popsané obří bakterie rozhodně ještě dlouho podrobně zkoumat. Usnadňuje jim to fakt, že jsou pevné jako lidské nehty, což je další z věcí, nad kterou vědcům zůstává rozum stát. Zkrátka a dobře, T. magnifica je naprosto výjimečná, standardní je na ní snad jen způsob rozmnožování. K tomu dochází stejně jako u mnoha jiných bakterií binárním dělením. Vědci se ji teď chtějí pokusit pěstovat v laboratorních podmínkách, což by neměl být problém; pro člověka je totiž  úplně neškodná.

Zdroj: Science

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom