Německá kolonizace Ukrajiny epicky selhala. Jediný úspěch u Kyjeva rozmetala sovětská armáda

Poté, co německá armáda na začátku června 1942 dobyla Krym, měl Heinrich Himmler eminentní zájem na ukořistění artefaktů pocházejících z říše krymských Gótů, která zde existovala od 5. století a postupem doby zanikla pod tlakem Tatarů. Úkolu se zhostila pseudovědecká nacistická organizace Ahnenerbe (v překladu Dědictví předků), která organizovala výpravy po celém světě s cílem prokázat nadřazenost takzvané árijské rasy.

Přečtěte si také: Putinův slavný projev byl plný lží. Elitní jednotky vydával za dobrovolníky, kteří si koupili uniformy v obchodě

Expedice, kterou tvořili Herbert Jankuhn, Karl Kersten a baron Wolf von Seefeld, získala od velitele 5. tankové divize SS Otty Ohlendorfa informace o muzeích na Krymu a na přímý Himmlerův rozkaz zkoumala pevnost Mangup Kale ležící asi 13 kilometrů severně od Sevastopolu. Jankuhn a jeho tým ale žádné důkazy o tom, že místní Gótové byli německého původu, nenašel a v desítkách beden, které po sobě zanechala ustupující Rudá armáda, byly jen předměty pocházející z doby kamenné nebo od starých Řeků.

Krym jako Gótská župa

Role Krymu v plánech nacistů tím ale zdaleka nekončila. Když byl Heinrich Himmler jmenován říšským komisařem pro posílení německé rasy, vypracoval plán na vybudování tří velkých kolonií na nově dobytých územích v okolí Leningradu, na severu Polska a také na Krymu. Krymská kolonie dostala název Gotengau (Gótská župa) a stejně jako u dalších dvou území měla primárně sloužit jako lokální epicentrum šíření „pravých Árijců“.

Himmler předpokládal, že arizace území potrvá 20 let, během nichž bude nejprve vysídleno, vyhladověno nebo fyzicky zlikvidováno místní obyvatelstvo, načež se půda přidělí německým kolonistům. Aby zdejší krajina získala německý ráz, měly být vysazovány duby a buky. Základem zemědělství mělo být pěstování obilí dovezeného z Tibetu, o kterém byli nacisté přesvědčeni, že je původní domovinou árijské rasy.

Trudným úkolem usadit se na Krymu a na dalších dobytých územích měli být pověřeni německy mluvící obyvatelé Jižního Tyrolska, tedy území na severu Itálie. Už v roce 1939 jim Adolf Hitler a Benito Mussolini nařídili, aby se v hlasování rozhodli, zda chtějí zůstat v Itálii a podlehnout asimilaci, nebo se přestěhují do Německa. Protože se 80 procent Jihotyrolanů rozhodlo pro druhou možnost, měl v roce 1942 Himmler po schválení svého plánu „Generalplan Ost“ Hitlerem k dispozici první kolonisty.

Kolonie Hagewald

Naplnění ambiciózního plánu nicméně Himmlerovi překazily válečné události, takže nakonec vznikla jen malá kolonie v Hagewaldu poblíž Kyjeva. Počínaje 10. říjnem 1942 začaly oddíly SS do dobytčáků nahánět 10 623 Ukrajinců, kteří měli uvolnit místo pro etnické Němce (Volksdeutsche) násilím sesbírané na severu Ukrajiny, v Polsku, Besarábii a Chorvatsku. Velení SS jim přidělilo půdu a osivo, zároveň ale kolonisty poučilo o vysokých kvótách potravin, které musí SS odvádět.

Nově příchozí Němci měli osídlit domy po Ukrajincích, ty ale zdaleka nevyhovovaly německému standardu. V oblasti byl nedostatek dřeva a především chybělo zimní oblečení a boty. Většinu domů se nicméně podařilo opravit a kolonisté se chystali na první Vánoce v nové vlasti.

Nic ale neběželo podle plánu. Slibované zásoby a oblečení většinou nedorazily, zato se do celkem 27 obsazených vesnic podél silnice mezi Žitomyrem a Berdyčivem pokoušeli vrátit mnozí deportovaní Ukrajinci. Situace se nezlepšila ani po příjezdu příslušnic Svazu německých dívek, což byla dívčí odnož Hitlerjugend. Od listopadu 1943 už byli kolonisté na úprku před Rudou armádou, která 6. listopadu 1943 dobyla Kyjev.

Tataři na Sibiř

Na Krymu se mezitím Němci pokoušeli využít potenciálu Krymských Tatarů jako protiváhy Ukrajinců. Bylo to v souladu s Hitlerovým přesvědčením, že muslimové mohou povstat proti Sovětům, navíc Tataři jako příbuzní Turků představovali ožehavé téma ve vztazích s neutrálním Tureckem.

Mohlo by vás také zajímat: KVÍZ: Anexe Krymu, Donbas a krvavá invaze. Jak se orientujete v okolnostech války na Ukrajině?

Jakékoliv pokusy o kolonizaci Krymu nebo dokonce o jakousi autonomii či přímou správu uplatňovanou Berlínem ale skončily v květnu 1944, kdy Krym dobyla Rudá armáda. Sovětský vůdce J. V. Stalin nechal ve dnech 18.-20. května 1944 naložit všechny Krymské Tatary do vlaků a deportovat je do Střední Asie a na Sibiř.

Zdroj: The National WWII Museum, BBC

Video, které jste mohli minout: Ukrajinský útok na Krymu zabil pět lidí a více než sto zranil. Rusko obviňuje Spojené státy