Druhá světová válka
8. září 2022 06:00

První proudovou stíhačku světa montovali i Češi. Podívejte se, jak řezala vzduch

Messerschmitt Me 262 Schwalbe (Vlaštovka) byl ohromujícím výtvorem německého leteckého průmyslu a jako první funkční proudový stíhací letoun na světě určil další vývoj nejen vojenského letectví.

Plány na výrobu Me 262 se začaly rodit už na konci roku 1938, s proudovým motorem stroj poprvé letěl 18. července 1942 a v prvním bojovém nasazení se ocitl v červenci 1944.

Problematické motory

Stíhačku poháněly dva proudové motory a ve výzbroji měla čtyři kanony a 24 raket. Němci jich vyrobili asi 1 430, do vzduchu se jich ale dostalo jen kolem 300. S rychlostí 870 km/h byly Me 262 v boji s vrtulovými letadly velmi účinné. Na rozdíl od nich nemusely před útokem nabrat výšku a tím i rychlost, ale mohly útočit prakticky odkudkoliv. Problémem nakonec byla spolehlivost motoru Jumo 004 dodávaného firmou Junkers.

V době výroby Me 262 měl už nacistický režim omezený přístup ke zdrojům surovin, navíc klíčové továrny v Essenu byly srovnány se zemí. Podle dokumentu Tajemství nacistických válečných zbraní, který vysílá Prima ZOOM ve čtvrtek ve 20:00, museli nacisté sáhnout po levnějších materiálech, které ale nezvládaly intenzivní žár vydávaný proudovými motory. Když se tak pilot vrátil z akce s oběma motory funkčními, považoval to za dobrý den.

Místo stíhačky bombardér?

Mnohem větší škody ale perspektivnímu proudovému letounu působilo nacistické vedení. Samotný projekt málem zemřel na nedostatek financí, když se v roce 1942 měly veškeré kapacity zbrojního průmyslu vrhnout na produkci existujících stíhaček s pístovým motorem, což byly hlavně Focke-Wulf Fw 190 a Messerschmitt Bf 109. První proudovou stíhačku světa tak zachránila až osobní intervence velitele stíhačů Luftwaffe a leteckého esa (107 sestřelů) Adolfa Gallanda u Hermanna Göringa.

V červenci 1944 pak vůdce třetí říše Adolf Hitler přišel s požadavkem, aby se z Me 262 stal bombardér. Se dvěma 500kilogramovými pumami zavěšenými pod křídly by ale malý proudový stroj ztrácel výhodu v rychlosti, výkonu a doletu a stal by se tak další obětí chybné strategie Luftwaffe. Naštěstí už v září 1944 Hitler svůj požadavek odvolal a Vlaštovky tak mohly do bojů v posledních měsících války zasáhnout.

9 Zobrazit galerii

Proti spojeneckým náletům

K prvnímu zdokumentovanému vzdušnému boji došlo 26. července, kdy si Alfred Schreiber nad Bavorskem nárokoval sestřel průzkumného britského letounu de Havilland Mosquito. Následovaly úspěšné sestřely amerických stíhaček P-41 Mustang a P-47 Thunderbolt a také lehkých bombardérů Lockheed P-38 Lightning. Právě bombardéry byly hlavním cílem Me 262 v Rechlin-Lärzu, Parchimu, Brandenburg-Briestu, Burgu u Magdeburgu, Zerbstu a Oranienburgu.

Proudové stíhačky vyzbrojené 24 neřízenými raketami a především čtveřicí 30mm kanonů MK 108 umístěných v přídi, které v jediné sekundě vyslaly proti cíli 24 kg vysoce explozivní munice, měly „čistit“ oblohu nad německými městy tvrdě zkoušenými kobercovými nálety Spojenců.

Při jedné bojové akci 10. dubna 1945 vzlétlo 61 strojů Me 262 proti drtivému úderu americké 8. letecké armády, která do vzduchu vyslala těžko uvěřitelných 1 315 čtyřmotorových bombardérů B-17 a B-24 spolu s 905 stíhačkami. Cílem byly základny Me 262. Me 262 sestřelily deset bombardérů, ale za cenu ztráty 17 vlastních strojů.

Jestliže proti čtyřmotorovým bombardérům byly Me 262 relativně úspěšné, v soubojích se spojeneckými stíhačkami je vysoká rychlost neochránila. Spojenečtí piloti rychle odhadli, že proudové Me 262 mají nízkou manévrovatelnost a hlavně při startech a přistáních jsou lehce zranitelné.

Během deseti měsíců svého bojového nasazení si piloti Me 262 připsali 509 sestřelů při ztrátě zhruba 100 vlastních letadel. Stíhačky Messerschmitt Me 262 mají na svém kontě také vůbec poslední letoun zničený ve druhé světové válce německým stíhačem. Došlo k tomu 8. května v 16:00, kdy nadporučík Friedrich Stehle sestřelil sovětskou stíhačku Jak-9.

Vlaštovky s českou stopou

I přes chaotické rozhodování a drasticky omezené zdroje se na konci války velení Luftwaffe podařilo přesunout výrobu některých dílů a kompletaci hotových letadel i na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Me 262 se kompletovaly na dvou místech, prvním byl závod Flugzeugwerk Eger v Chebu (FWE), druhým pak Leichtbau Budweis v Českých Budějovicích (LBB).

Na konci války zasáhly Me 262 proti Pražskému povstání a jednotkám Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova, které povstalce podporovaly. Němečtí stíhači startovali 6. května 1945 z letiště v Ruzyni, které bylo pod palbou Vlasovců, a svými kanony a raketami působili útočníkům značné ztráty. Následujícího dne už ale nebylo možné letiště udržet a zbylé Me 262 se po natankování a přezbrojení přesunuly na letiště v Žatci. Přitom byla jedna Me 262 poblíž Ořechu nedaleko Ruzyně Vlasovci sestřelena.

ZDROJ: Wikipedia

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Návrhy pro vás

Populární filmy na Prima Zoom

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.