V koncentračních táborech řádili i Češi. Bestiálně vězně mučili a píchali smrtící injekce
Hrůzy koncentračních táborů zdaleka netíží svědomí pouze Němců. Neobyčejnou krutost ukázali také příslušníci mnoha jiných evropských národů a Češi bohužel nejsou výjimkou. Mnozí se do táborů dostali jako kriminálníci a měli privilegované postavení, které neváhali zneužít.
Lepší podmínky, méně práce, jídlo, oblečení, dostupnost sexuálního povyražení a hlavně větší šance přežít. To všechno byly výhody, které měli v nacistických koncentračních táborech takzvaní kápové – vězni, kteří dozorovali ostatní vězně.
Přečtěte si také: Zachránil 1 200 Židů, svatoušek ale nebyl. Skutečný Oskar Schindler slavný seznam nikdy nenapsal
Mnoho z nich svého postavení zneužívalo anebo se krutostí snažilo dobře zapsat u dozorců. Existovali i tací, kteří si v ubližování a týrání svěřenců vyloženě libovali a mnohdy předčili i samotné nacisty. A bohužel bylo hodně takových i mezi Čechy. Jako například Karel Kompert.
Duševně nemocný vrah se smrtící injekcí
Karel Kompert za svoje činy v dobách, kdy působil jako ošetřovatel vězňů v koncentračním táboře Ravensbrück, dostal u Mimořádného lidového soudu v Litoměřících doživotí, a to i přesto, že byl údajně duševně nemocný kvůli v pubertě získané syfilidě.
Svědkové o něm totiž porotě vylíčili něco, z čeho vstávají vlasy hrůzou na hlavě: „Na Kompertovi záleželo, zdali vězeň, který byl nemocen, se dostal k lékařské prohlídce, nebo ne. Hodněkrát jsem viděl, jak vězně bil a kopal. Nenáviděl zvláště Poláky a Rusy.“
Kompert navíc dostal od nacistických lékařů injekce se speciálním sedativem. Píchly-li se pomalu, vězně uspaly. Píchly-li se rychle, usmrtily je. A podle výsledků vyšetřování Kompert injekce nemocným píchal schválně tak rychle, aby je zabil. „Dej si pozor, abys taky jednou nedostal takovou injekci,“ odvětil prý Kompert jednomu ze svědků, který ho ještě v Ravensbrüku obvinil, že vězně úmyslně vraždí.
Obávaného kápa odhalili bývalí vězni
Ještě příšernější je případ Alexandra Keleberece, který popisuje historik Vojtěch Kyncl ve své knize Bestie. Ten si po válce bez problémů našel zaměstnání, vstoupil do komunistické strany a zplodil hned několik potomků. Na začátku 60. let ho ale závodní výbor poslal na poválečné setkání mauthausenských vězňů – a tam už se neschoval. Ostatní vězni v něm poznali nesmírně krutého kápa s přezdívkou Alex, který zavraždil stovky lidí.
Shazoval je s oblibou z útesů v lomu, nechával je polité studenou vodou v minusových teplotách umrznout, někoho podle svědků dokonce ubil kuchyňským náčiním nebo utopil v žumpě. A v roce 1941 pomáhal nahnat na dva tisíce vězňů do místních močálů, kde všichni našli smrt. Keleberec byl v roce 1964 odsouzen na 14 let.
Výjimečné, ale brutální případy
Jak Vojtěch Kyncl uvedl v pořadu Českého rozhlasu Plus Jak to bylo doopravdy, Češi zkrátka v několika případech s Němci ochotně spolupracovali, a i když tyhle případy nebyly tak časté, o to byly brutálnější. Nic zkrátka není černobílé – a nebylo to tak ani za války.
Zdroj: Vojtěch Holečko: rigorózní práce Mimořádný lidový soud v Chebu, Mimořádný lidový soud v Litoměřicích a Terezín, Vojtěch Kyncl: Bestie: Československo a stíhání nacistických zločinců, rozhlasový pořad Jak to bylo doopravdy