Poslední Žid: Nacistické vyvraždění 28 000 lidí zachytila unikátní fotografie
Nacistické jednotky Einsatzgruppen během září 1941 prakticky vyhladily židovské obyvatelstvo města Vinnycja. Dochovaná fotografie je dodnes mementem tehdejších hrůz.
To, co se v září 1941 odehrálo v ukrajinském městě Vinnycja, je jen střípek z válečného utrpení, kterým procházeli Židé po celé Evropě. Fotografie, která s největší pravděpodobností vznikla právě při zářijové vlně masakrů tamních obyvatel, je ale z mnoha důvodů naprosto unikátní. A hlavně je jednou z mála, jež zachycují válečné zločiny páchané mimo vyhlazovací tábory eskadrami smrti Einsatzgruppen.
Sami si připravili hrob
Postupné vyhlazení všech 28 000 židovských obyvatel ve Vinnycji a okolí neproběhlo naráz, ale hned v několika krátce po sobě jdoucích vlnách. Nebyly to jen nacistické jednotky, kdo se na masakru podílel; na rukou mají krev i ukrajinské milice. První dva nejbrutálnější útoky ze 16. a 22. září, při kterých zemřela největší část Židů a při nichž podle všeho vznikla i slavná fotografie, ale jednotkám Einsatzgruppen rozhodně připisujeme. Svědectví o nich totiž po válce podal důstojník wehrmachtu Erwin Bingel.
Čtěte také: Stalin zmasakroval za jedinou noc celou židovskou kulturu. Zavražděným připravil dlouhá muka
Podle Bingela se Židé nejdříve museli shromáždit u připravených stolů, na které odložili své osobní věci a šperky. Pak jich nacisté několik postavili do řady u masového hrobu a začali do nich střílet. Mrtví a zranění padali z okraje hrobu rovnou do jámy a na jejich místo komando ihned přivedlo další řadu Židů. Dali jim do rukou lopaty a poručili jim těla, která se mnohdy ještě hýbala, zaházet hlínou. Potom je opět seřadili nad plnícím se hrobem a úplně stejným způsobem popravili i je. A takhle pokračovali, dokud bylo koho vraždit.
Mrazivá fotografie i po více než 80 letech
Na slavné fotce je masový hrob dobře vidět. A je na ní vidět také prázdný výraz onoho „posledního Žida ve Vinnycji“, který toho dne během čekání na svou vlastní smrt viděl zemřít tisíce mužů, žen i dětí. Můžeme si na ní prohlédnout tváře Hitlerova komanda smrti a dalších nacistů v pozadí. Je to jedna z mála fotografií hrůz holokaustu, kterou podle všeho pořídil některý z nacistů a která vznikla ještě v průběhu války, ne až těsně po ní při osvobozování vězňů z vyhlazovacích táborů. Název Poslední Žid se pro ni vžil, protože si jej někdo napsal na zadní stranu. Nejčastěji se v médiích objevovala v roce 1961, tedy v době probíhajícího soudního procesu s jedním ze strůjců holokaustu, Adolfem Eichmannem; novináři ji často využívali jako jednu z ikonických připomínek válečných hrůz, které má na svědomí.
Zdroj: Yad Vashem