24. února 2023 06:00
Adam Vala

Zapomenutý diplomat zachránil 60 000 Židů před popravou. Odtahoval je i z pochodů smrti

Papír a pero, nikoliv puška a náboje. To byly hlavní zbraně švýcarského diplomata Carla Lutze, který během druhé světové války zachránil více než 60 000 maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů a ochránil je před téměř jistou smrtí.

K záchraně nevinných židovských obyvatel stačilo relativně málo, pár slov o tom, že daný člověk je pod ochranou švýcarské legie, což znamenalo záchranu života i svobodu. Prostý čin, ovšem s obrovským morálním přesahem a značnou mírou odvahy.

Neznámý diplomat

Carl Lutz se narodil ve Švýcarsku a v mládí emigroval do Spojených států. Poté se stal diplomatem a nakonec působil na švýcarském konzulátu v Palestině. V průběhu druhé světové války byl ovšem přeložen do Budapešti a mohl zblízka přihlížet hrůzám, které páchali němečtí nacisté. Maďarsko bylo v té době jednou z mocností Osy, která se spojila s Německem, a ochotně vydávalo zákony omezující činnost a pohyb maďarských Židů. Během prvních let války se maďarská armáda dopouštěla protižidovských pogromů nebo posílala maďarské Židy pracovat na frontu, na druhou stranu ovšem Maďarský regent Miklós Horthy odmítl, aby nacisté Židy deportovali do vyhlazovacích táborů, což se však mohlo takřka okamžitě změnit.

Obavy, že stav vynucený Miklósem Horthym skončí, se naplnily v roce 1944, kdy se Adolf Hitler dozvěděl o snahách svého dosavadního maďarského partnera vymanit se ze spojenectví s Německem. Svrhl proto Horthyho, do čela postavil Stranu šípových křížů, tvořenou maďarskými nacisty, a podpořil budování ghett i deportaci do vyhlazovacích táborů. Carl Lutz byl vývojem v Maďarsku zděšen a osobně se snažil vyjednat způsob, jak deportace zastavit. Navzdory všem předpokladům získal povolení k vydávání ochranných dokumentů pro 8 000 Židů, což však byla jen setina z celého počtů Židů žijících v Maďarsku. Přesto jim mohl prostřednictvím švýcarských dokumentů zajistit vstup do Palestiny, čímž by je ochránil od zhoršující se situace v Evropě.

Čtěte více: Muž se nechal dobrovolně zavřít do Osvětimi. Neuvěřitelný příběh prý poškozuje historii holokaustu

Ovšem Lutz se nechtěl spokojit s tím, že by zachránil jen hrstku z těch, komu hrozila smrt a svůj mandát, udělený Švýcarskem, si vyložil jako možnost zachránit 8 000 rodin. Začal proto vydávat další a další dopisy, všechny očíslované od jedné do osmi tisíc a členové sionistické mládežnické skupiny padělali tisíce dalších. Čili zatímco Šípový kříž řádil po celé Budapešti, lidé s doklady vydanými Lutzem proudili do bezpečných domovů, které pomáhal organizovat. Aby zabránil jejich možnému přepadení, rozšířil Lutz také švýcarskou ochranu na 76 budov, přičemž jedna z nich – obchodní dům Skleněný dům – sloužila jako útočiště pro 3 000 Židů a současně i jako ústředí sionistické jednotky.

Maďarský Oskar Schindler

V celém Maďarsku nicméně panoval chaos, když bylo během pouhých dvou měsíců deportováno téměř půl milionu Židů do Osvětimi. Další byli zastřelení a hozeni do Dunaje stoupenci maďarských nacistů, čehož byl Lutz rovněž přímým svědkem. Podle historických výpovědí dokonce v jednu chvíli skočil do řeky za krvácející ženou, přičemž se odvolával na své diplomatické pravomoci a ženu skutečně zachránil. Jako zázrakem se pak Židé s doklady vydanými Lutzem nestali terčem žádného útoku, což si zpětně zakladatel organizace Víza pro život Eric Saul vysvětluje tak, že Němci byli pořádkumilovní lidé, a co bylo na papíře, to většinou platilo.

Mohlo by vás zaujmout: Tajemství princezny Bosany: Otec přežil Osvětim, přesto ho zapsali mezi mrtvé

Lutzovo úsilí se ale neomezilo jen na snahu zachránit co nejvíce Židů přímo v Budapešti. Když bylo v listopadu 1944 shromážděno 70 000 Židů a donuceno k pochodu smrti do různých koncentračních táborů v Rakousku a Německu, Lutz se svou manželkou jeli s nimi, vytahovali lidi z řady, kdykoliv se naskytla příležitost, vydávali jim ochranné dokumenty a brali je pod svá křídla. „Pro ty lidi to byl poslední záblesk naděje, pro nás to byla… Pro nás to byla nejhorší forma duchovního mučení,“ vzpomínal po válce Lutz. Tímto způsobem však dokázal zachránit 62 000 Židů, přibližně polovinu celé Budapešťské židovské populace, i když za to po válce ve Švýcarsku zaplatil ohromnou kritikou kvůli překročení diplomatických pravomocí a zablokováním jeho kariérního postupu.

Carl Lutz byl ovšem zcela rehabilitován, jsou mu připisovány všechny zásluhy, a i když bývá přirovnáván k Oskaru Schindlerovi a dalším gójům, kteří využili svých konexí k záchraně Židů, je stále poměrně neznámý.

Zdroj: History, United States Holocaust Memorial Museum, The Jewish News, A. Grunwald-Spier - Ohter Schindlers

Adam Vala