Zachránil 1 200 Židů, svatoušek ale nebyl. Skutečný Oskar Schindler slavný seznam nikdy nenapsal

V českých Svitavách se 28. dubna 1908 narodil Oskar Schindler. Historie jej zná jako německého obchodníka, který před smrtí v koncentračních nebo vyhlazovacích táborech nacistů zachránil 1 200 Židů. Byl to ovšem snímek Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga, který příběh zpopularizoval a mnoha lidem, kteří o činech tohoto muže neměli ponětí, poprvé odvyprávěl.

Snímek měl premiéru už v roce 1993, a ačkoliv získal řadu ocenění a pravidelně se umisťuje v žebříčcích nejlépe hodnocených filmů všech dob, v některých případech nevykresluje události tak, jak se staly. Jistě, jde o film, nikoliv historicky věrný dokument, přesto ale dochází k několika poměrně významným změnám souvisejícím i přímo s oním seznamem Židů, které chtěl Schindler zachránit.

Mohlo by vás zajímat: Vatikán přiznává spoluvinu na holokaustu. Také odhalil tajné plány na spásu desetitisíců Židů

Charismatický bonviván a v první řadě obchodník

Detaily ve své knize z roku 2004 přinesl spisovatel a historik David M. Crowe, který chtěl zájemcům poskytnout nezkreslený pohled na Oskara Schindlera. Vycházel z výpovědí lidí, které Schindler přímo zachránil, a také z dokumentů, k nimž neměl v osmdesátých letech minulého století přístup spisovatel Thomas Keneally, autor románu Schindlerova archa. V USA byla kniha pojmenována jako Schindlerův seznam a byla důležitým pramenem i pro stejnojmenný snímek, nacházejí se v ní však věci, které se podle Crowea nemohly stát nebo se staly odlišně, a i z toho důvodu je jeho bádání velmi přínosné a pomáhá postavu Oskara Schindlera citlivým způsobem zcivilnit.

Crowe není Schindlerův kritik, přesto ale připouští, že jedním z důležitých aspektů celého příběhu je jednoduše to, že Schindler nebyl svatý. Podváděl svou manželku, pil přes míru, pracoval v Československu pro německou rozvědku Abwehr a na samém začátku jeho podnikání se smaltovanými výrobky byl především zájem vydělat peníze. To se později nepochybně změnilo, Crowe ale naznačuje, že nebýt i špatných vlastností Oskara Schindlera, mezi které patřila i přehnaná cílevědomost, nemuseli být židovští dělníci a jejich rodiny nikdy zachráněni.

Schindlerův seznam bez Schindlera

Co se týče samotného seznamu, Schindler není jeho autorem. Scéna, ve kterém do noci spolu s Itzhakem Sternem vymýšlí, koho by ještě dokázali zachránit, je podle Crowea zcela smyšlená a nemohla se stát. Největší zásluhu za sepsání seznamu má Marcel Goldberg, židovský úředník přidělený novému veliteli tábora v Plaszowě Arnoldu Buscherovi. Současně je ale nutné podotknout jednak to, že se Goldberg dopustil jisté míry korupce v tom, koho na seznam zařadit, a jednak připomenout, že neexistoval jeden, ale pravděpodobně víc seznamů s židovskými pracovníky, kteří z Plaszowa odešli do Brněnce. Pokud by však existovaly pochybnosti, Crowe se odvolává i na rozhovor samotného Schindlera s jeho lékařem Stanleym Robbinem, rovněž jedním ze zachráněných Židů, kterému měl tuto skutečnost přiznal.

Další scéna, která se podle Crowea nestala, se týká projížďky Schindlera a jeho milenky na koních v březnu 1943. Ve filmu je Oskar Schindler svědkem likvidace krakovského ghetta a má jít s největší pravděpodobností o symbolický moment, kdy se v něm pohne svědomí. Historik ale upozorňuje, že jde opět o umělecký zásah Stevena Spielberga a neexistuje žádný záznam, že by se 13. nebo 14. března zmíněného roku Schindler pohyboval na kopci Lasota nad městem. Naopak, důkazy naznačují, že Schindlera zajímal osud jeho židovských dělníků a patrně neexistuje jeden dramatický okamžik, kdy by se Oskar Schindler rozhodl udělat vše, co mohl, aby oněch 1 200 lidí zachránil.

Víc Sternů a žádné slzy

Crowe se rovněž zajímal o vykreslení postavy zmíněného Itzhaka Sterna, kterého ve filmu ztvárnil Ben Kingsley. Ačkoliv jde o historickou postavu a skutečného účetního Oskara Schindlera, ve slavném snímku jde patrně o složeninu více osob včetně Mietka Pempera, který sehrál v záchraně Židů klíčovou roli. Pemper měl tu smůlu, že byl nucen pracovat jako asistent Amona Götha, sadistického velitele koncentračního tábora Krakow-Plaszów. Díky této pozici ale mohl Pemper předávat Schindlerovi cenné informace a byl to on, kdo německému obchodníkovi poradil, aby se začal ve svých výrobnách soustředit na zbrojní průmysl, protože jedině ten měl být v nadcházejících momentech druhé světové války skutečně nepostradatelný a životně důležitý pro válečné úsilí Německa.

A pak je tu závěrečná scéna z Brněnce, v níž Oskar Schindler odchází ze své továrny a bez útěchy pláče nad tím, že se mu nepodařilo zachránit ještě více životů. Crowe nicméně uvádí, že představa vzlykajícího Schindlera, který se hroutí ve Sternově náručí, je z historického hlediska absurdní. Schindler byl hrdý na vše, co pro záchranu Židů udělal, což řekl i ve svém večerním projevu a z továrny údajně odjel ve spěchu.

Nic to ovšem nemění na faktu, že jde o hrdinu a zachránce mnoha generací, za což je Schindlerovi celá židovská obec vděčná i desítky let po válce. Jak totiž vysvětluje Crowe, Schindler mohl snadno uzavřít své krakovské provozy a stáhnout se kamkoliv na západ s již dosaženými zisky. Místo toho se ale rozhodl riskovat svůj život i peníze a uprostřed nejstrašnějšího centra zabíjení v moderních dějinách zachránil 1 200 lidí. A podle Mordechaje Paldiela, vedoucího oddělení Spravedlivých mezi národy v Jad Vašem, neexistuje osoba, která by si zasloužila status Spravedlivého góje více než právě Oskar Schindler.

Zdroj: Forbes, D. M. Crowe – Oskar Schindler: The Untold Account of His Life, R. Fikejz – Oskar Schindler, T. M. Keneally - Schindlerův seznam