Frustrovaný Hitler proměnil Londýn v hromadu suti. Podívejte se, jak kropil Brity tisíci bombami
Váleční kšeftaři Druhá světová z druhé ruky V (5) – Černá sobota
Jedním ze symbolů vzdoru proti Adolfu Hitlerovi a jeho válečné mašinérii byla jistojistě Bitva o Británii. Ta se postupem času proměnila z denních bojů v noční masivní bombardování důležitých britských měst s cílem vyhladovět a demoralizovat občany a zasadit těžké rány britské válečné ekonomice. Vše odstartovala Černá sobota.
Bitva o Británii začala 10. července 1940 a oficiálně trvala až do 31. října. Ačkoli byl nacistický nápor ve vzduchu enormní, britská Royal Air Force dokázala vzdorovat a znemožnila Luftwaffe splnit cíl ovládnutí vzdušného prostoru nad britským územím během dne. Již na sklonku srpna si tak Hitler se šéfem Luftwaffe Göringem uvědomovali, že jejich drtivý úder na druhé straně kanálu La Manche nevyšel a rozhodli se změnit strategii.
Blitz přinesl tisíce mrtvých Zdroj: Getty Images
Bitva o Británii ve filmu z roku 1969 Zdroj: United Artists
Souboje stíhačů ukázal i snímek Bitva o Británii z roku 1969 Zdroj: United Artists
Hitler a jeho obrněný mercedes Zdroj: Getty Images
Hitler napadl Sovětský svaz 22. června 1941 a československé tanky byly u toho Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Polohu Bismarcka ukazují Google Mapy Zdroj: Getty Images
Zpráva o Hitlerově smrti Zdroj: Profimedia.cz
Adolf Hitler a Hermann Göring Zdroj: Getty Images
Tragická černá sobota plná bomb
V sobotu 7. září 1940 348 německých bombardérů za doprovodu 617 stíhacích letounů zaútočilo na Londýn. Celkem shodily okolo tisícovky bomb na strategická místa, jakými byly mimo jiné Královské doky. Bomby měly zasáhnout továrny a další lokace se zásobami potravin, důsledkem čehož mělo dojít k hladovění obyvatelstva, s tím spojené demoralizaci a následnému odevzdání Londýna do rukou německých vojsk. Útok byl skutečně drtivý, přičemž po prvním dnu Londýňané přepočítávali okolo 500 mrtvých.
Černá sobota, jak se 7. září začalo přezdívat, odstartovala téměř šedesát dní leteckých útoků na hlavní město Velké Británie, po nichž následovalo rozšíření útoků na další místa království. Především pak přístavní města jako Liverpool, Southampton, Swansea, Glasgow, Bristol, Portsmouth nebo Plymouth. Cílem byla rovněž industriální města jako Manchester, Birmingham či Sheffield. Celkem se Luftwaffe podařilo bombardováním zabít přes 40 000 civilistů, přičemž celé období přesahující dlouhých 8 měsíců je dnes označováno zkráceninou Blitzkriegu (bleskové války) – Blitz.
Hrůzná svědectví z místa tragédie
Ze 7. září a dalších dní samozřejmě existuje mnoho hrůzných svědectví, která se v mnoha ohledech shodují. Prvotní útok měl proběhnout dokonce tak rychle, že první bomby padaly ještě před zapnutím výstražných sirén. Dopady a následné exploze byly tak mohutné, že lidé schovaní v krytech měli pocit, „jako by bomby útočily přímo ze země“. Nebe bylo pokryté kouřem a po několika hodinách v úkrytu občané spatřili nekonečnou spoušť plnou roztříštěného skla, všude se povalující suti a samozřejmě řady mrtvých sousedů a přátel.
Blitz oficiálně skončil 11. května 1941. Uvádí se, že bylo zničeno či poškozeno okolo dvou milionů domů, přičemž šedesát procent z nich se nacházelo v hlavním městě. Morálku Britů ani jejich ekonomiku však Hitler nezlomil, a tak byly letky Luftwaffe převeleny na jiná bojiště ve Středozemí a na východní frontě. Právě tam Hitler od 22. června 1941 zahájil útok na Sovětský svaz. Britové jsou dodnes přesvědčení, že statistiky škod a úmrtí byly vládou záměrně manipulovány, aby vzdor obyvatelstva vůči německým útokům zůstal silný.
Zdroj: London’s Royal Docks