Frustrovaný Hitler proměnil Londýn v hromadu suti. Podívejte se, jak kropil Brity tisíci bombami

Váleční kšeftaři Druhá světová z druhé ruky V (5) – Černá sobota

Jedním ze symbolů vzdoru proti Adolfu Hitlerovi a jeho válečné mašinérii byla jistojistě Bitva o Británii. Ta se postupem času proměnila z denních bojů v noční masivní bombardování důležitých britských měst s cílem vyhladovět a demoralizovat občany a zasadit těžké rány britské válečné ekonomice. Vše odstartovala Černá sobota.

Bitva o Británii začala 10. července 1940 a oficiálně trvala až do 31. října. Ačkoli byl nacistický nápor ve vzduchu enormní, britská Royal Air Force dokázala vzdorovat a znemožnila Luftwaffe splnit cíl ovládnutí vzdušného prostoru nad britským územím během dne. Již na sklonku srpna si tak Hitler se šéfem Luftwaffe Göringem uvědomovali, že jejich drtivý úder na druhé straně kanálu La Manche nevyšel a rozhodli se změnit strategii.

Tragická černá sobota plná bomb

V sobotu 7. září 1940 348 německých bombardérů za doprovodu 617 stíhacích letounů zaútočilo na Londýn. Celkem shodily okolo tisícovky bomb na strategická místa, jakými byly mimo jiné Královské doky. Bomby měly zasáhnout továrny a další lokace se zásobami potravin, důsledkem čehož mělo dojít k hladovění obyvatelstva, s tím spojené demoralizaci a následnému odevzdání Londýna do rukou německých vojsk. Útok byl skutečně drtivý, přičemž po prvním dnu Londýňané přepočítávali okolo 500 mrtvých.

Černá sobota, jak se 7. září začalo přezdívat, odstartovala téměř šedesát dní leteckých útoků na hlavní město Velké Británie, po nichž následovalo rozšíření útoků na další místa království. Především pak přístavní města jako Liverpool, Southampton, Swansea, Glasgow, Bristol, Portsmouth nebo Plymouth. Cílem byla rovněž industriální města jako Manchester, Birmingham či Sheffield. Celkem se Luftwaffe podařilo bombardováním zabít přes 40 000 civilistů, přičemž celé období přesahující dlouhých 8 měsíců je dnes označováno zkráceninou Blitzkriegu (bleskové války) – Blitz.

Hrůzná svědectví z místa tragédie

Ze 7. září a dalších dní samozřejmě existuje mnoho hrůzných svědectví, která se v mnoha ohledech shodují. Prvotní útok měl proběhnout dokonce tak rychle, že první bomby padaly ještě před zapnutím výstražných sirén. Dopady a následné exploze byly tak mohutné, že lidé schovaní v krytech měli pocit, „jako by bomby útočily přímo ze země“. Nebe bylo pokryté kouřem a po několika hodinách v úkrytu občané spatřili nekonečnou spoušť plnou roztříštěného skla, všude se povalující suti a samozřejmě řady mrtvých sousedů a přátel.

Blitz oficiálně skončil 11. května 1941. Uvádí se, že bylo zničeno či poškozeno okolo dvou milionů domů, přičemž šedesát procent z nich se nacházelo v hlavním městě. Morálku Britů ani jejich ekonomiku však Hitler nezlomil, a tak byly letky Luftwaffe převeleny na jiná bojiště ve Středozemí a na východní frontě. Právě tam Hitler od 22. června 1941 zahájil útok na Sovětský svaz. Britové jsou dodnes přesvědčení, že statistiky škod a úmrtí byly vládou záměrně manipulovány, aby vzdor obyvatelstva vůči německým útokům zůstal silný.

Zdroj: London’s Royal Docks

Petr Semecký

redaktor FTV Prima, Prima ZOOM

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský