Brutální vrah si vybil zlost na sedmileté dívce. Spravedlnost se snažil zmást mrazivými dopisy

Na první pohled byl napsán Moniččiným písmem a z jeho obsahu mrazilo: „Mami musela jsem to napsat protoše mi vyhrožovaly šepry kdyš Zoran nema uctu k nam a zenuctil nas tak si uděláme pořádek sami. Doufám žesi stoho nebudete dělat srandu, poděkujte jenom Zoranovi, tak nezapomente jenom 3 dny, babi pomošmi. Máte na to jenom 3 dny abi se dali dohromady inak Vám Vaši vnučku nevrátíme. kdiš ne tak zabijem všechny babičko pomošmi kdiš nemaj rosum r. (jméno rodiny redakce zkrátila) tak doufam šeho budete mít vy.“ K dopisu byly přiloženy dívčiny dvě vlasové spony.

Čtěte také: Sedmiletou neteř zabil zvlášť ohavným způsobem. Předtím ji Bayer nutil napsat hrůzný vzkaz

Záhadné zmizení

Babička rovnou zavolala policii a rozběhlo se pátrání. Monika byla naposledy viděna ráno kolem půl osmé před vyučováním s mužem, který žádal ostatní děti, aby dívku ve škole omluvily. Popis muže odpovídal dívčinu strýci Vladimíru Bayerovi. Ten měl dost působivý trestní rejstřík a nic nebránilo prohlídce jeho bytu.

Bayer policii otevřel s ovázaným břichem. Tvrdil, že jej noc předtím napadli a pobodali nějací cikáni. Později se ukázalo, že rána je jen povrchová. Prohlídka bytu zpočátku příliš výsledků nepřinesla, nakonec ale policisté našli v zadní kapse Bayerových kalhot další dopis.

Ten byl napsaný Bayerovou rukou, nicméně kriminalisty zaujal dost podobný obsah i stejné obraty, jako v případě údajného dopisu od Moniky: „Když nemaj rozum R. a dělaj si z toho dopisu srandu tak to zkusíme u vás stým vaším synem smeto trochu přehnaly ale teť vám dáváme poslední šanci když Zoran na nás udělal takový podraz a zneuctil nás, tak vám teť dáváme tři dny na to, aby se Zdena vrátila k bývalému a Zoran k mojí dceři inak to už nebude pychnuti, ale nechám je zabýt a na to se spolehněte poslední tri dny a děláte funus Tak tři dny a konec! Podrazy se nedělají. S pozdravem Váš popravčí.“

Mohlo by vás zajímat: „Bestie“ z Kolumbie popravila 200 dětí. Sériový vrah těsně před smrtí chtěl opustit vězení

Násilnická minulost

Že mají před sebou vraha, bylo kriminalistům jasné už při pohledu na jeho minulost. Syn opilce a násilníka byl jako dítě zamlklý a uzavřený a už v první třídě byl přeřazen do zvláštní školy. Vyučil se zámečníkem, obor ale nedokončil. Zkoušel různě pracovat, většinou jej ale živila matka. Od roku 1992 se spřáhl se dvěma nezletilými výtečníky a účastnil se různých krádeží a vloupání. V říjnu si vyhlédli osamělého důchodce Josefa Holuba, jehož zmlátili a okradli o 400 korun.

K muži se ještě několikrát vrátili, ten si však svůj důchod uschoval u prodavačky z bufetu, který navštěvoval. Výrostci mu však ukradli občanský průkaz, napsali lístek, kde Holub jakoby žádá prodavačku o vydání peněz, a jeho důchod si na místě vyzvedli. Ze strachu, že je Josef Holub udá, se k němu opět vloupali.

Bayer jej udeřil pěstí do krku a snažil se mu zlomit vaz, nakonec jej všichni dohromady ukopali a umlátili. Pitevní soupis jeho zranění obsahoval 29 položek a je delší než půl druhé stránky formátu A4. Bayer se doma k činu přiznal matce, která okamžitě zavolala policii. Bayerovi spolupachatelé coby mladiství vystupovali v roli svědků, zletilý Bayer, jenž nad činem příliš lítosti neprojevil, byl odsouzen na 7 let.

Hrozba smrtí

Jak se můžete dočíst například v knize Bratrstvo tajných hrobů od Nakladatelství Epocha, psychiatrický posudek hovořil trochu nečekaně v jeho prospěch: „Z psychiatrického hlediska není Bayerův pobyt na svobodě nebezpečný pro společnost. Nejsou důvody pro ochranné léčení. Možnosti resocializace jsou problematické, ale v zásadě možné.“

Mladík, jenž podle tohoto posudku neměl být pro společnost nebezpečný, byl podmínečně propuštěn v srpnu roku 1997. Nepracoval, pobíral podporu, finančně mu opět pomáhala matka. Našel si nicméně družku a ta mu porodila syna. Příkladným partnerem jí ale rozhodně nebyl. Později přiznal, že jí „občas nafackoval“ a zahrnoval ji výhrůžkami ve znění: „Jestli si najdeš jinýho chlapa, podřežu tě, až budeš spát!“

Družka si nakonec jiného partnera skutečně našla a od násilnického Bayera odešla. Bayer měl zanedlouho o starost víc – zhoubný nádor na plicích. Opuštěný, bez peněz a smrtelně nemocný násilník potřeboval už jen směr, kterým svůj rostoucí vztek zaměří.

Děsivý nález v kůlně

Jakoukoli účast na zmizení své neteře Bayer popíral. Tvrdil, že ráno před školou být nemohl, protože se teprve dopoledne vrátil z Olomouce. Kriminalisté mu ale dokázali, že lže. Poté tvrdil, že neteř odvezly jemu neznámé osoby k nějaké slušné rodině, kde je o ni postaráno. Chtěl urovnat vztahy s bývalou družkou, tak neteři nadiktoval onen dopis. To nedávalo vůbec žádný smysl, nakonec tedy prohlásil, že Monika je na chatě v Ondrášově. Tam policie nic nenašla.

Atmosféra houstla a Bayer po dalších marných snahách mást kriminalisty nakonec označil blízkou kůlnu. Odmítl tam ale jít. V kůlně se kromě dřeva na topení nacházela převrácená lednice, dvířkami ke zdi, a na ní pračka. Když se policisté dostali do lednice, našli mrtvého psa a zavázaný jutový pytel. „Cítím něco jako prsty,“ prohlásil nadporučík Gazda, když pytel ohmatal.

Přečtěte si také: Nejmladší Čech odsouzený na doživotí je mstivým psychopatem. Seniory zabil pěstmi, nožem a kladivem

Monika měla kolem krku omotanou šňůru. Soudní lékař konstatoval udušení z uškrcení. Bayer jí do úst zastrčil roubík z kapesníku a kolem krku utáhl provaz vyrobený z tkaničky od bot a silonového motouzu. Následně dívce obtočil přes ústa plastovou samolepící pásku. Dítě řadu minut trpělo. Bayer následně vinu popíral, tvrdil, že jej policie nutila k doznání násilím. Důkazy ovšem hovořily jasně. Kromě toho, že Bayer věděl, kde se tělo nachází, se v kamnech jeho bytu našly části spálené školní aktovky, kovové části dětských nůžek a kovových druků.

Nepomohlo mu ani svědectví jeho matky, která mu 16. ledna, tedy v den zmizení Moniky, po 10. hodině dopoledne přinesla vyprané prádlo. Když ji pustil dovnitř, zapnul nahlas televizi a postavil se ke dveřím druhého pokoje, kde údajně spí jeho kamarád, který je navíc nahý. Před pokojem stál, dokud jeho matka z bytu zase neodešla.

Dopisy od vraha

Bayer se ale pokusů mařit vyšetřování nevzdával. Napsal další dopisy, jeden za svého bratra, který se doznává k vraždě. Druhý soudkyni, jež na něho uvalila vazbu. Podepsal je jako Zoro Neporažený nebo Zoran Mirga a tvrdil v nich, že Moniku zabil on. Vyhrožoval teroristickými útoky, otrávením pitné vody, pokud se neprávem žalářovaný Bayer nedostane na svobodu. Napsal také coby svá matka žádost o milost prezidenta republiky. Expertíza ale potvrdila, že všechny dopisy psal Bayer, navíc v nich popisoval detaily, které může znát pouze vrah.

Psychiatrické posudky tentokrát nebyly vůči Bayerovi nijak přívětivé. Podle znalců věděl, co dělá, netrpí duševní chorobou, ale poruchou osobnosti. Označili jej za psychopata s minimální schopností morální reflexe, zato zvýšenou agresivitou. Vyznačuje se nekritickým sebehodnocením, masivním egoismem, lhostejnými vztahy k lidem, deficitem sociálního cítění a empatie. Psychologické předpoklady k převýchově nulové. Vladimír Bayer, násilnický recidivista s naměřeným IQ 82, byl 19. října 2001 odsouzen na doživotí.

Zdroj: Luboš Valerián, Viktorín Šulc: Bratrstvo tajných hrobů, Epocha 2020, kriminalistika.eu,

Video, které by vám nemělo uniknout: Stodola udělal u soudu zásadní chybu. U jeho „zábavné“ historky s mrtvým tělem vám nebude dobře