Tělo záhadné krakatice obrovské se objevilo na novozélandském Jižním ostrově

Gigantická krakatice vyděsila turisty na pláži. Fotky záhadného tvora ukazují, co se mu stalo

Ilustrační fotka mrtvé krakatice Zdroj: Profimedia.cz

Pozůstatky těla obří krakatice s až 4 metry dlouhým trupem objevili začátkem září turisté na pláži písečné kosy Farewell Spit na novozélandském Jižním ostrově. Obří hlavonožec, v tomto případě krakatice obrovská (Architeuthis dux), patří mezi nejzáhadnější hlubokooceánské tvory naší planety.

Zároveň jde o jednoho z největších hlavonožců s osmi rameny, jehož dvě chapadla dorůstají délky až 18 metrů a délka pláště (tedy těla) může dosáhnout 5 metrů. Větší už je jen kalmar Hamoltonův (Mesonychoteuthis hamiltoni), který může při více než čtyřmetrové délce pláště vážit až půl tuny. Kalmar se zřejmě v minulosti stal předlohou pro bájného krakena, který měl svými chapadly stahovat pod hladinu celé lodě.

Objev těla krakatice vyvrženého na pláž je výjimečný i tím, že se tento tvor vyskytuje v hloubkách od 200 do 1 200 metrů a živou krakatici se po nesčetných pokusech podařilo nafilmovat teprve v roce 2006. Podle turistického průvodce Antona Donaldsona, který se svou skupinou krakatici objevil, bylo obtížné skutečnou velikost tvora určit. Jeho chapadla i ramena byla napůl odtržená, jako by na krakatici útočili žraloci nebo dravé ryby.

Hon na živou krakatici

Donaldson o svém nálezu informoval novozélandské ministerstvo ochrany přírody, které se pozůstatky hlavonožce pokusí vyzvednout a prozkoumat. Nejde přitom o první takový případ. Podle představitelů místní přírodní rezervace za posledních 30 let moře vyplavilo na úzkou pláž Farewell Spit těla nejméně šesti mrtvých obřích hlavonožců.

Krakatice obrovská dodnes provokuje představivost odborníků i laiků. Jednotlivé exempláře se průběžně zachytávaly do rybářských sítí, byly ale vždy mrtvé. Poprvé vyfotit se živou krakatici podařilo až dvěma japonským vědcům v severním Pacifiku u Boninských ostrovů (Ogasawara) jihovýchodně od Japonska v hloubce 900 m. Záběry získané v září 2004 zveřejnili v odborném tisku o rok později.

ZDROJ: Live Science