10 nejdůležitějších zkratek z éry komunismu: Znáte RVHP, PKOJF nebo VUML?
ROH, RVHP, VUML, ale třeba také LSD. Socialistické Československo bylo prorostlé množstvím zkratek, jejichž význam je dnes už trochu pozapomenutý. Poskytují nám však dobrý obrázek o tom, jak tehdejší společnost vypadala.
Život v socialistickém Československu vyžadoval znalost spousty informací, o nichž v dnešní době nemáme ani ponětí. Veškeré informace jsou jen několik kliknutí daleko, takže není důvod se v mnoha složitějších tématech orientovat. To však před třemi (a více) dekádami nebylo myslitelné, navíc snahy socialistických pohlavárů o organizaci co největšího množství složek života obyvatel vedly ke vzniku mnoha organizací a institucí, obvykle schovaných pod zdánlivě nepochopitelnými zkratkami. Projeďte si desítku těch nejzajímavějších a zavzpomínejte, které z nich znáte.
OPBH – Okresní podnik bytového hospodářství
Roku 1959 začalo fungovat uskupení spravující domy v Československu. Jednak se staralo o jejich úklid a opravu, hlavně však mělo ve své moci většinu bytů ve větších městech, a tak kdo se chtěl k nějakému pěknému bydlení dostat, musel být s tamními úředníky zadobře. Jednalo se tak o možná největší ráj šedé ekonomiky, v níž se s byty šmelilo, jak to jen šlo.
PKOJF – Park kultury a oddechu Julia Fučíka
Toto byl socialisticky přijatelný, ačkoli zdlouhavý název pro dnešní holešovické Výstaviště Praha. Stejně jako dnes sloužilo částečně jako park, částečně jako kulturní centrum s řadou pavilonů určených pro speciální události a výstavy. Mezi lety 1953 a 1990 byl jeho název navíc ověnčený jménem ikonického komunistického novináře.
SNB – Sbor národní bezpečnosti
Oficiálně hlavní represivní orgán státu mezi lety 1945 a 1990, v praxi zastřešující organizace pro policii (Veřejnou bezpečnost – VB) a zpravodajskou a tajnou službu (StB – Státní bezpečnost).
RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci
Od roku 1949 fungovala mezinárodní organizace sdružující státy východního bloku a umožňující stalinistickému Sovětskému svazu kontrolu nad ekonomikou jeho jednotlivých satelitů. Rada zanikla samozřejmě s postupným koncem socialistického režimu v jednotlivých zemích a samotný Sovětský svaz tuto svou organizaci přežil jen o půl roku. Tou dobou, tedy v roce 1991, měla už jen deset členských států, přestože na vrcholu sil spolupracovala s více než dvojnásobkem zemí.
ROH – Revoluční odborové hnutí
Hlavní odborová organizace v Československu existující od roku 1946 do jara 1990. Původně měla navazovat na prvorepublikové odborové organizace, avšak po převzetí moci komunisty roku 1948 se stala jedním z jejich nejdůležitějších orgánů. Kromě období kolem pražského jara, kdy se ROH výrazněji osamostatnilo, se většinu času jeho působnosti jednalo o jednu z nejzásadnějších a do státní struktury nejprorostlejších uskupení.
VUML – Večerní univerzita marxismu-leninismu
Nechvalně proslulá forma socialistického vzdělávání, během něhož mohli komunističtí pohlaváři dohnat studijní nedostatky v životopisech. Základem výuky byla samozřejmě ideologická znalost marxistické ekonomie a leninské politiky. Částečně se jednalo o povinnou formu vzdělávání pro vysoce postavené funkcionáře, zároveň díky absolvování této pseudouniverzity mohli ambiciózní straníci nabýt lepšího postavení.
LSD – Lidové spotřební družstvo
Pod dobře známou zkratkou se skrývá Lidové spotřební družstvo, jinak také Okresní lidové spotřební družstvo Jednota. V praxi se jednalo o seskupení podniků, obvykle na regionální bázi. Společně vystupovaly jako právnická osoba a měly vlastní výkonné orgány.
SČSP – Svaz československo-sovětského přátelství
Během 50. let se jednalo po ROH o druhou nejmasovější organizaci státu. Jejím cílem bylo propagovat sovětskou kulturu v Československu, mezi lidmi byla často vysmívaná a nazývaná „ruským kámošem“. Nepřekvapí, že až do své smrti byl v jejím čele Zdeněk Nejedlý, poválečný komunistický ministr školství.
BSP – Brigáda socialistické práce
Podle normalizační ideologie se jednalo o nejvyšší formu socialistického soutěžení. Různé kolektivy se přihlásily do soutěže a následně docházelo k hodnocení efektivity jejich pracovního nasazení a výkonů. Po nějaké době se ty úspěšnější mohly honosit právě tímto titulem.
HSTD – Hlavní správa tiskového dohledu
Od roku 1953 se jednalo o orgán předběžné cenzury. Všechny mediální výstupy musely být před publikací prověřeny a schváleny pracovníkem HSTD. Oficiálně tento úřad zanikl roku 1966, avšak vzápětí ho vystřídala obdobně působící Ústřední publikační správa, zrušená o dva roky později v rámci pražského jara.
A pokud zkratek stále nemáte dost, připomeňte si slavnou písničku Ivana Mládka, která vedle fascinujícího množství zmíněných zkratek trefně vystihuje i dobovou mentalitu a nutnost neustálé aktivní komunikace s úřady…
Zdroj: Ústav pro studium totalitních režimů