Komunisté a Černobyl: Kterak stranická linie měla přednost před zdravím celého národa

Rudé právo byl stranický tisk vydávaný Ústředním výborem KSČ jako nástroj propagandy. Ostatně celý název zněl Rudé právo, ústřední orgán Komunistické strany Československa. Jeho cílem bylo pokud možno co nejvíce zamlžit skutečnou situaci, ať už ekonomickou, či politickou a pečlivě udržovat myšlenkovou linii tak, aby odpovídala, či lépe řečeno co nejvíce souzněla s politickou strategií Sovětského svazu, pod jehož sféru zájmů komunistické Československo spadalo.

Zamlčení havárie v Černobylu

Když 26. dubna 1986 explodoval černobylský reaktor, jednou z hlavních starostí tehdejšího sovětského vedení bylo celou záležitost utajit. Zatímco se na sever a západ začal šířit radioaktivní mrak, v Československu se oficiální cestou informace nešířily. Teprve 29. dubna, tři dny po havárii, kdy už informace začaly prosakovat, se objevila krátká oficiální zpráva.

„Havárie reaktorů. Moskva (ČTK). Rada ministrů SSSR v pondělí oznámila, že na Černobylské jaderné elektrárně (Ukrajina) došlo k havárii, při níž byl poškozen jeden z reaktorů. Jak uvádí zpráva TASS, jsou podnikány kroky k odstranění následků a postiženým je poskytována pomoc. Je vytvořena vládní komise. Ve světě došlo k podobným haváriím nejednou. Jak uvádí TASS, havárie v Černobylské jaderné elektrárně je první havárií tohoto druhu v Sovětském svazu.“

Krátká zpráva na straně sedm byla naprosto ve stínu velkého článku Nové odhalení o štvavých mnichovských vysílačkách: Prodloužená ruka americké špionáže, Afričan trhající okovy, Odsouzení „neoglobalismu“ USA, Ovoce místo ropy a Pět tisíc raket tajně v NSR. Zbytek stránky zabíraly krátké zprávy s nevýrazným titulky. Rudé právo se zkrátka snažilo strhnout pozornost velikostí titulků a podle této logiky byla havárie v Černobylu méně důležitá než Demonstrace v Paraguayi a zhruba stejně důležitá jako Podíl mládeže na programech RVHP.

26th April is the 35th anniversary of the #Chernobyl disaster.

Up to 200,000 people died.

The emergency response, along with later decontamination of the environment, involved more than 500,000 personnel, & cost an estimated US$68 billion in 2019, adjusted for inflation. pic.twitter.com/Y1EtlRBUoG

— GET A GRIP (@docrussjackson) April 13, 2021

Zamlčení nic neomlouvá

To, že záření z radioaktivního mraku bylo v podstatě zanedbatelné (neplést se zářením z radioaktivního spadu), nijak neomlouvá komunistické mlžení a mlčení. A fakt, že byla omezena výroba mléčných výrobků a zastavena výroba léků z hovězích štítných žláz, ukazuje, že jistého rizika si stranické špičky na základě hlášení vědeckých pracovišť vědomy byly.

Komunistická strana, která si sice mohla vyžádat informace od „sovětských přátel a bratrů“, jak se tehdy v oficiální rétorice SSSR nazýval, raději dál mlžila. Přiznat v oficiálních médiích, že nás ohrožuje cokoli, co jde ze Sovětského svazu, bylo totiž něco naprosto nemyslitelného.

V rámci zatloukání byl z Kyjeva povolen start mezinárodního cyklistického Závodu míru, v němž jen jediný z cyklistů odmítl soutěžit. Ostatně 5. května 1986, tedy v době, kdy už bylo jasné, že jde o skutečnou tragédii, vyšel v Rudém právu dokonce tento text: „Nedávná havárie jednoho z reaktorů jaderné elektrárny v Černobylu se stala v západních zemích podkladem ke lživé kampani různých stoupenců antisovětismu a antikomunismu, ale zasáhla i oblast sportu.“ A mezi lidmi se opět oživilo úsloví, že „lže, jako když Rudé právo tiskne“.