Podlý útok teroristů zabil a zranil přes 600 lidí. Z krytí celé akce byl podezřelý i prezident

Bénazír Bhuttová byla pákistánská politička a první žena, která byla zvolena do čela postkoloniálního muslimského státu. Během svého života významným způsobem ovlivnila život ve své vlasti, ale také sousedních zemích, za což byla mnohdy kritizována. Coby dcera bývalého premiéra Zulfikára Alího Bhutta měla umožněno studovat na Harvardově univerzitě, žila v Londýně, byla několikrát vězněna kvůli podezření z protistátní činnosti, aby se ve funkčních obdobích od roku 1988 (resp. 1993) sama stala po vzoru svého otce premiérkou. V obou případech se s jejím působením v čele pákistánské vlády pojila značná kontroverze – například spojená s podporou Tálibánu, ovšem s vidinou stabilizace situace v regionu.

Úspěšná, ale kritizovaná politička Bhuttová

Kvůli svému vystupování a značné kritice opozice proto v roce 1998 odešla do exilu do Dubaje, kde setrvala až do svého návratu domů. Do Pákistánu se vrátila po dlouhém vyjednávání s prezidentem Parvízem Mušarafem, který přislíbil, že stáhne všechna obvinění z korupce a zaručil jí, že nebude stíhána. Přílet si ovšem musela Bhuttová představovat úplně jinak, když se v osudný den 18. října 2007 stala svědkyní bezprecedentního bombového útoku na průvod, který ji po příletu vítal.

Konvoj slavné političky, která navíc po příletu do vlasti v souladu s rodící se dohodou s prezidentem usilovala opět o mandát premiérky, provázely statisíce lidí. Krátce po jeho rozpohybování ovšem bezprostředně před autem, v němž jela Bhuttová, explodovala dvojice bomb. Podle prvních svědků byla umístěna ve vozidle se třemi pasažéry, a jak později dodala sama Bhuttová, kterou výbuch nezranil, dokázala prý identifikovat hned čtveřici sebevražedných skupin s tím, že podle političky postupovaly na objednávku tehdejších pákistánských vládních špiček.

Přes 180 mrtvých a 500 zraněných

Bez ohledu na důvody, které za útokem stály, nebo identifikaci útočníků po výbuchu nastal v davu lidí obrovský zmatek a zprávy vysílané do světa se měnily takřka každou minutu. První zprávy mluvily o deseti mrtvých, číslo ale velmi rychle narůstalo a dodnes není přesně známo, kolik lidí během atentátu zemřelo. Některé zdroje uvádí 149 obětí, ale pozdější vyšetřování naznačila, že jich může být přes 180. Co se týče zraněných, zprávy uváděly přes 500 osob, které musely narychlo přijmout karáčské nemocnice, ani toto číslo ale není zcela zaručené a zpětně se již nedá přesněji určit.

Sama politička pak žádala prezidenta Mušarafa, aby k vyšetřování přizval Scotland Yard nebo FBI, ten ale odmítl, čímž přiživil spekulace o krytí objednaného atentátu. Ochladnutí vztahů nicméně v průběhu několika týdnů skutečně vedlo k naplnění části dohod, které mezi sebou obě strany předjednaly, a Bhuttová se chystala na přicházející volby. Program její lidové strany se zaměřoval na zaměstnanost, vzdělání, energetiku, životní prostředí a společenskou rovnost. Společně s tím se zavázala, že prosadí ukončení politického či vojenského vlivu na informační služby a nastolí jejich neutralitu.

Nic z toho ale už prosadit nestihla. Jen dva měsíce po svém návratu zpět do Pákistánu totiž byla znovu terčem atentátu, který se političce stal osudným. Po výbuchu bomby zemřela 27. prosince 2007, když ji po jednom z projevů nejprve zasáhly střely opodál stojícího atentátníka a následně i výbuch jeho bomby.

Zdroj: Reuters, NY Times