Nacisté po dobytí Kyjeva popravili přes 100 000 lidí. Nejdřív ale museli přežít explozivní překvapení

Když 21. června 1941 Adolf Hitler napadl Stalinův Sovětský svaz, byl Kyjev vedle Leningradu a Moskvy jedním ze tří hlavních cílů operace Barbarossa. Jenže skupina armád Jih, která měla Kyjev na starosti, narazila ze všech uskupení útočících na SSSR na nejtvrdší odpor. Nezpůsobily to ani tak pevnůstky Stalinovy linie, jako vysoká koncentrace sovětských jednotek na západní Ukrajině.

Two battle-weary German soldiers in their trench during the first battle of Kiev, Ukrainian SSR, 1941. #WW2 pic.twitter.com/9m56HKQ0u2

— WWII Pictures (@WWIIpix) October 19, 2016

6. armáda na scéně

Přesto se především tankistům 1. tankové skupiny generálplukovníka Ewalda von Kleista podařilo prorazit na několika místech sovětskou obranu a 1. srpna 1941 v kotli u 45tisícového města Umaň obklíčit a zajmout přes 100 000 sovětských vojáků.

Povzbuzen tímto úspěchem von Kleist žádal Berlín, aby mohl obsadit Kyjev z východu. To ale Hitler odmítl a poslal von Kleistovy tanky na jih k Černému moři. Umíněný von Kleist se nevzdal a rozhodl se, že Kyjev dobude s pomocí pěšáků 6. německé armády, která měla být následujícího roku zničena u Stalingradu.

Sovětské velení stahovalo ke Kyjevu poslední rezervy – výsadkáře, opěšalé tankisty, jednotky NKVD – a před městem horečně budovalo opevněnou linii. Celkem se město na Dněpru chystalo na začátku srpna 1941 bránit na 100 000 vojáků pod velením hrdiny občanské války a pozdějšího maršála Sovětského svazu Semjona Buďonného.

Útok pilotů

Boje o obrannou linii propukly 6. srpna a německá pěchota podporovaná samohybnými děly následující den pronikla až na kyjevská předměstí Pirogovo, Myšelovka a Golosejevskij Les. Zdálo se, že Kyjev každým okamžikem padne, vojákům německé 6. armády se ale do cesty postavilo nezvyklé vojsko.

U letiště Žuljany (dnes kyjevské Mezinárodní letiště Ihora Sikorského) se zakopala 5. paradesantní brigáda generálporučíka Aleksandra Rodimceva, který se později proslavil při obraně Stalingradu. Ten se 8. srpna rozhodl své muže poslat do překvapivého večerního protiútoku. Výsadkáři oblečení v leteckých kombinézách napadli postupující vojáky wehrmachtu a zatlačili je 3 kilometry zpět od Kyjeva. Zaskočení Němci si nejdřív mysleli, že obránci Kyjeva vyčerpali veškeré síly a posílají do útoku piloty, jenže město mělo zůstat v sovětských rukou ještě 43 dnů.

#German Wehrmacht soldiers take cover behind an Sd.Kfz. 250 light armored halftrack to tend to a wounded comrade during the First battle of Kiev in September, 1941.#History #Ger pic.twitter.com/vlssWOF231

— World War II History (@WW2Facts) February 17, 2018

Ani krok zpět

Němci potřebovali patovou situaci před Kyjevem definitivně rozseknout. Von Kleist proto vrátil své tanky z jihu, ze severu se naopak na Hitlerův rozkaz blížily tankové jednotky skupiny armád Střed pověřené dobytím Moskvy. Buďonnyj si hrozící nebezpečí brzy uvědomil – tvrdý odpor jednotek Rudé armády před Kyjevem vytvořil výběžek sovětské fronty a jednotkám uvnitř hrozilo podobně jako u Umaně obklíčení. Stalin ovšem jakýkoliv ústup odmítal.

Výsledek byl tragický. Německé tankové svazy odřízly ústupovou cestu a obklíčily půl milionu sovětských vojáků, k nimž se 19. září připojili i obránci Kyjeva ustupující z města. V kotli východně od ukrajinské metropole se promíchalo přes 600 000 vojáků, kteří se ve větších nebo menších skupinách snažili probít z obklíčení. Podařilo se to necelým 15 000 z nich.

#German troops fire at encircled Red Army troops at the Battle of Kiev, 1941. pic.twitter.com/oxSxw6MpPE

— World War II History (@WW2Facts) May 12, 2018

Pozdrav od Rudé armády

Wehrmacht vstoupil do Kyjeva 19. září 1941. Město bylo zničené jen minimálně, Rudá armáda za sebou ale při ústupu doslova spálila mosty přes Dněpr. O pět dnů později se ale začaly dít podivné věci. Sotva se okupační jednotky a vojenská správa rozložily v opuštěných vládních budovách, kasárnách a hotelech, odpálila Rudá armáda na dálku přes 10 000 náloží rozmístěných po celém městě. Zahynulo přes 1 000 Němců a exploze vyvolaly vlnu požárů, které zuřily dalších pět dnů.

Vraždění v Babím Jaru

Tragické důsledky měl pád Kyjeva pro jeho židovské obyvatelstvo. Na konci září 1941 shromáždila zvláštní skupina jednotek SS (Sonderkomando) desetitisíce kyjevských Židů a odvedla je k 3 kilometry vzdálené rokli Babij Jar, kde byli postupně popraveni. Podle hlášení odeslaného do Berlína zde ve dnech 29. a 30. září zahynulo 33 771 Židů. V dalších týdnech a měsících okupace Kyjeva (byl osvobozen 6. listopadu 1943) bylo v Babím Jaru popraveno dalších nejméně 60 000 lidí – Ukrajinců, Romů nebo válečných zajatců.

ZDROJ: Wikipedia

Odkaz na obrázkovou licenci: CC BY-SA 3.0 de