15. května 2022 06:05 Klára Ochmanová

Putin v Kyjevě nenarazil jako první. Krutého zakladatele Moskvy tam čekala bolestivá smrt

Jurij Dolgorukij se celý svůj život obracel ke Kyjevu a přál si ho ovládnout, Moskvě dal vzniknout víceméně mimoděk.

Postava Jurije Dolgorukého je velmi rozporuplná. Kroniky se o něm zmiňují jako o závistivém, ctižádostivém, mazaném, krutém, ale také inteligentním a statečném muži. Celý život usiloval o nadvládu nad Kyjevem, a i když se mu tenhle sen nakonec splnil, stal se zároveň jeho zkázou. Navíc tam o něj nikdy nestáli. Do historie a paměti svých potomků i běžných lidí se přitom zapsal úplně jinak a úplně jinde.

Založil jedno z nejdůležitějších měst světa

Kdy se Jurij z rodu Rurikovců přesně narodil, se přesně neví. Určitě to ale bylo v desetiletí po roce 1090. Jednotný kyjevský stát se po smrti jeho otce rozdrolil na menší knížectví. Jurijovi ale jeho zděděné rostovsko-suzdalské knížectví nikdy nestačilo. I díky tomu získal přezdívku Dolgorukij – značila, že jeho paže se stále snaží dosáhnout dál a dál. Svůj vliv postupně rozšiřoval do dalších oblastí a jeho ctižádost ho hnala ještě dál. Kyjev zkusil ovládnout třikrát a nakonec se mu to v roce 1155 povedlo.

Pravděpodobně by ho ani nenapadlo uvažovat nad tím, že už se dávno do historie nesmazatelně zapsal, a to o osm let dřív. Tehdy na získaných pozemcích nenápadné, ale strategicky výborně umístěné vesnice na řece Moskvě vybudoval knížecí panství, dřevěný kreml, kostely a další budovy a infrastrukturu. Alespoň tedy předpokládáme, že to byl on – mezi historiky o tom stále existují spory. Kromě osady dřív známé jako Kukov, která je dnes hlavním městem Ruska, se Dolgorukému připisuje založení města Pereslavl-Zalesskij a dalších významných měst.

Jako věřící muž se postaral o to, aby se budovaly kostely a šířilo křesťanství, jako zkušený vojevůdce zase dbal na ochranné prvky v budovaných oblastech. A historické prameny tvrdí, že ho tam, kde se angažoval, měli rádi. Až na Kyjev, o který usiloval nejvíc. Tamní bojaři ho vnímali jako cizáka a vadila jim jeho autokracie.

Smyšlený spor o koňské genitálie

Dva roky poté, co se v Kyjevě ujal vlády, se proti Dolgorukému postavila mocná koalice jihoruských knížat. Válka byla nevyhnutelná, a tak Dolgorukij výzvu přijal. Jak by dopadla, se ale už nedozvíme, protože Dolgorukij po hostině u jednoho z kyjevských bojarů náhle onemocněl a jen o pět dní později, 15. května roku 1157, zemřel. Většina historiků se shoduje na tom, že ho otrávili. Hned po jeho smrti v Kyjevě vypukly občanské nepokoje.

Moskva se díky své poloze stala už během tří generací nejdůležitějším městem regionu. Dolgorukij tam má velkolepou jezdeckou sochu, přímo ve slavné Tverské ulici na bývalé Carské cestě. Váže se k ní jedna roztomilá báchorka. Stalin, který si sochu objednal, prý nechal sochaře předělat klisnu, na níž moskevský zakladatel původně seděl, na hřebce – velikost koňských genitálií měla údajně dodat vyobrazení slavného vojevůdce mužnost. A Chruščov prý koně pak zase pobuřujících detailů zbavil. Podle všeho se ale bohužel opravdu jedná jen o starou městskou legendu.

Zdroj: Metalbiz

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom