O Putinově invazi rozhoduje i počasí. Když se oteplí, ruské tanky do Kyjeva nedojedou

Předpověď západních zpravodajských služeb, podle nichž měl ruský útok na Ukrajinu začít 16. února 2022, se nevyplnila. Svou roli v tom mohlo sehrát nepříznivé počasí. Zima 2022 přinesla do východní Evropy poměrně dost sněhu, ten ale začal překvapivě rychle tát a měnit se v břečku.

Podle údajů evropského meteorologického programu Copernicus byly teploty v lednu a na začátku února ve východní Evropě o 1–3 stupně vyšší, než je dlouhodobý průměr za posledních 30 let. Pokud Rusko stále plánuje větší pozemní ofenzivu proti Ukrajině, představuje mírná zima v kombinaci s obtížným terénem značný problém. Na zmrzlém povrchu by se vojenská technika pohybovala poměrně snadno, rozmoklý sníh a bláto ale útok prakticky znemožňují.

ruske tanky main Zdroj: AP

ruske tanky main Zdroj: AP

Bažiny, kam se podíváte

Platí to především v případě útoku na Kyjev, k němuž může dojít ze dvou směrů. Jedním z nich je výpad z ruského území z oblasti Kursku, který je od ukrajinské metropole vzdušnou čarou asi 400 km daleko a Rusko sem soustředilo značné síly. Kyjev je ohrožen i ze severu, tedy z Běloruska, které ruským jednotkám poskytlo své území i základny. Z běloruského města Mazyr je to do Kyjeva asi 180 km.

Potíž je v tom, že velkou část severní a severovýchodní Ukrajiny tvoří špatně průchodný terén plný řek, potoků a bažin. Nejhorší je to asi na hranicích s Běloruskem, kde v povodí řeky Pripjať leží Pinské nebo také Pripjaťské bažiny. Ty jsou s rozlohou 98 000 km2 velké asi jako Maďarsko a pokrývá je vrstva rašeliny hluboká až šest metrů. Tanky a pásové transportéry by tudy s opatrností projet mohly, pro kolová nákladní auta dopravující munici, pohonné hmoty a další zásoby by se ale podmáčený terén mohl stát noční můrou.

Temperatures by the Russian-Ukrainian border remain high.

The type of soil in these areas make them prone to “Rasputitsa”, or as it was called by the Germans in 1941, “General Mud”.

This video shows Russian tanks struggling near the Ukrainian border. pic.twitter.com/aG3KP3ueZe

— Visegrád 24 (@visegrad24) February 11, 2022

Kdy dorazí rasputica?

Předpověď počasí proto bedlivě sledují lidé i vojenští stratégové v Rusku i na Ukrajině. Otázka zní, kdy dorazí jarní rasputica, tedy období, kdy se po nezpevněných cestách v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině prakticky nedá kvůli blátu a tajícímu sněhu projet.

Kromě jara rasputica nastává v důsledku silných dešťů i na podzim a v minulosti tento jev dokázal zastavit postup hned několika útočících armád. Jarní rasputica během mongolského vpádu v letech 1237–40 zadržela tatarsko-mongolské vojsko pouhých 100 kilometrů od Novgorodu a na podzimní rasputicu doplatila v roce 1812 Napoleonova armáda, která kvůli ní dorazila k Moskvě později, než plánovala. Nejznámějším příkladem útočící armády utopené v bahně je nejspíš německý wehrmacht, jehož postup na Moskvu se na podzim 1941 na měsíc prakticky zastavil.

La terrible Rasputitza, Rusia. pic.twitter.com/R4eAqkSM6S

— II Guerra Mundial (@jigg1974) August 9, 2014

Klimatický skeptik Putin

Jestliže jarní rasputica nastává typicky na konci března, ukazují meteorologická data, že by to letos mohlo být o něco dříve. Teploty se v únoru držely nad nulou a díky vydatným srážkám byla půda na Ukrajině nasáklá víc, než obvykle. „V dlouhodobém horizontu pozorujeme nižší počet dní se sněhovou pokrývkou a méně mrazivých nocí. Jde o mnohem silnější oteplování, než je celosvětový průměr,“ potvrdila americké CNN Svitlana Krakovska z Ukrajinského hydrometeorologického institutu v Kyjevě.

Dlouhodobé změny klimatu mohou vážně narušit plány Vladimira Putina, který v minulosti problém globálního oteplování rád zlehčoval. „Klimatická změna možná není tak špatná v tak studené zemi, jako je naše. Dva až tři stupně navíc by neškodily,“ prohlásil ruský prezident v roce 2003. Netušil, že jeho přání se tak rychle splní…

ZDROJ: CNN