Po kom střílel Vasilij Zajcev? Jeho protivníka z filmu Nepřítel před branami halí rouška tajemství

Když americký spisovatel William Craig (1929–1997) psal knihu Enemy at the Gates: The Battle for Stalingrad, která vyšla roku 1973, netušil, že vytváří souboj, po jehož konturách budou pátrat zkušení historici i kluci hrající si na vojáky. Velmi plasticky v ní popisuje souboj dvou střeleckých es, z nichž může přežít jen jeden. Podle knihy byl zfilmován epický souboj dvou odstřelovačů, Vasilije Zajceva a Erwina Königa, odehrávající se na pozadí zničeného města. Jenže jakmile se vydáte po stopách obou hlavních aktérů, zjistíte, že zatímco Zajcev je reálnou postavou ničící své nepřátele přesnou střelbou pušky Mosin Nagant vzor 1891/30 se zásobníkem na 5 nábojů, major König se rozplývá v mlhách.

„Coby odstřelovač jsem svých pár fašistů zabil. Někdy se mi dokonce podařilo při pohledu do zaměřovače objevit starého známého. Sledovat protivníkovo chování mě vždy bavilo. Díváte se na fašistického důstojníka, jak vychází z bunkru, pompézně a arogantně, jak rozdává rozkazy na všechny strany a vůbec se tváří jako nejvyšší autorita. Jeho pohůnci pak do písmene naplňují jeho vůli, jeho přání i vrtochy. A on nemá vůbec představu o tom, že mu zbývá pouhých pár vteřin života,“ píše Zajcev ve své autobiografii, na jejímž anglickém vydání se mimo jiné píše: „Během prvních deseti dnů Zajcev zabil 40 Němců. Dosáhl minimálně 225 zabití a taktika, kterou vyvinul, se stále ještě zkoumá.“ Ovšem kdo byl oním nacistickým odstřelovačským esem, kterého filmově tak dokonale ztvárnil Ed Harris?

Zápisky odstřelovače

Děj filmu tvrdí, že sniperské eso německé odstřelovačské školy, Erwin König, byl vyslán do Stalingradu poté, co mezi německými vojáky začal smrt a děs, což pro morálku jednotek mělo zničující vliv, rozsévat sibiřský lovec přeškolený na odstřelovače. V roce 2009 vyšly Zajcevovy paměti pod názvem Zápisky odstřelovače i v češtině. Co on sám, tedy perem tehdejší sovětské propagandy, říká? „Té noci zajali naši průzkumníci německého vojáka a přitáhli ho zpátky s pytlem na brambory přes hlavu. V průběhu výslechu přiznal, že německé vrchní velení velice trápí ztráty, které způsobují naši odstřelovači, a že sem poslali majora Köningse, velitele odstřelovačské školy wehrmachtu nedaleko Berlína, s jediným úkolem – dostat, jak sám zajatec řekl, vrchního ruského ‚zajíce‘.“

„Dohodli jsme se, že první půlku dne zůstaneme pasivní, protože by nás mohl prozradit odraz slunce od zaměřovače. Po obědě však už byly naše pušky ve stínu, zatímco postavení našeho soka leželo na plném slunci. Pod okrajem ocelové desky se cosi zablesklo – byl to nějaký střep, nebo čočka zaměřovače? Kulikov si sundal přilbu a pomalu ji zvedl, manévr, který dokáže věrohodně provést jen opravdu zkušený odstřelovač. Nepřítel vystřelil, Kulikov se zvedl, hlasitě vykřikl a padl na zem. ‚Konečně! Ten sovětský odstřelovač, jejich ,vrchní zajíc’, po kterém jsem šel dlouhé čtyři dny, je mrtev!‘ pomyslel si asi Němec a vystrčil hlavu zpoza desky. Stiskl jsem spoušť a fašistova hlava klesla,“ popisuje Zajcev souboj. Jenže příběh má velmi zásadní „ale“.

Kdo byl König?

Zastavme se u filmového majora Königa, jehož Zajcev v knize nazývá Köningsem, který nikdy reálně neexistoval. Jeho postava včetně jména byla použita v původní Craigově knize. Samotný Craig se nechal inspirovat velitelem odstřelovačské školy v Gnössenu, plukovníkem SS Heinzem Thorvaldem. Jenže i toto jméno se zdá být mýtem. Zatímco Thorvaldův souboj se Zajcevem je velmi plasticky popsán v jiné knize, v románu Válka krys, The War of the Rats, od Davida Lea Robbinse, hledání důstojníka SS tohoto jména a odstřelovače k tomu vede do slepých uliček.

Co neví Google, to najdeš v knihách

Pátráním skrz literaturu se dostáváme od fiktivního Königa k neméně fiktivnímu Thorvaldovi, který je ale zmiňován v ruském wikipedickém hesle věnovaném Zajcevovi. Server Snipercentral zpochybňuje obě jména, která posloužila sovětské propagandě k vytvoření mýtu o neporazitelném Zajcevovi. Celý příběh byl z propagandistického hlediska skvěle vykonstruován a bezesporu dodával odvahu desítkám Zajcevových následovníků. Mýtus Sověti dotáhli do reálných rozměrů, jako je například optický zaměřovač „Königovy pušky“ vystavený v moskevském muzeu.

Samotnou existenci Zajceva, na rozdíl od jeho „úhlavního“ nepřítele, s nímž svedl slavný knižní i filmový souboj, zpochybnit nelze. To neznamená, že by Zajcev nesvedl souboje s německými odstřelovači. Takových bylo bezesporu dost, ale Königa na mušku nikdy nedostal. Poslušný své pověsti a stranické linii mírně zkomolené jméno a vlastně celý příběh použil ve své knize. Svou věrnost straně veřejně deklaroval, takže zpochybnit mýtus, který o něm strana vytvořila, vlastně nemohl.

Nepřítel před branami bezesporu patří mezi novodobou klasiku válečného filmu odhalující drsnou pravdu v mnoha ohledech. Od Zajcevem používaných střeleckých technik po střelbu sovětských politruků do vlastních ustupujících vojáků. Nezpochybnitelným historickým faktem zůstává hrdinný odpor u Stalingradu, který znamenal naprosto zásadní zlom v celé 2. světové válce. Samotný Vasilij Zajcev zemřel 15. prosince 1991 ve věku 76 let.

Zdroj: War History Online / The Cinemaholic / Vasilij G. Zajcev: Zápisky odstřelovače