Napoleonovo dobytí Moskvy mělo hořkou pachuť. Zákeřná ruská past ho vyhnala až do Paříže

Po bitvě u Borodina ležícího jen 110 kilometrů od Moskvy měla Napoleonova armáda cestu do sídelního města Cara Alexandra I. volnou. Ruská armáda pod velením generála Michaila Illarionoviče Kutuzova se po krvavém střetu u Borodina 7. září 1812, v němž obě strany utrpěly těžké ztráty, rozhodla ustoupit. O tři dny později se hlavní síly Rusů utábořily ve městě Bolšije Vjazjomy nedaleko Moskvy, přičemž Kutuzov se usídlil v tamním paláci, kde si k odpočinku vybral pohovku v knihovně.

Dilema, zda zachránit Moskvu, nebo armádu, se Rusové po krátkém dohadování rozhodli vyřešit v neprospěch města a ústup pokračoval. Napoleon byl Kutuzovovi v patách do té míry, že si stejnou pohovku v zámku Bolšije Vjazjomy vybral k přespání pouhý den po Kutuzovovi.

K překvapení Napoleona a jeho generálů 14. září odpoledne první francouzské jednotky vstoupily do Moskvy. Přestože francouzská jízda ještě zahlédla zadní voj ruské armády tvořený kozáky, vzdalo se hlavní město ruských carů invazní armádě bez jediného výstřelu. Napoleon triumfoval, šlo ale o zkalenou radost. Francouzského císaře nevítali obyvatelé, kněží ani bojaři – natož vyslanci cara prosící jeho jménem o milost. Město bylo zcela vylidněné.

Hořící Moskva

To hlavní ovšem mělo teprve přijít. Vrchní gubernátor Moskvy hrabě Fjodor Vasiljevič Rostopčin nechal při ústupu rozmístit po celém městě zápalné nálože, které po příchodu Francouzů podpálily stovky ruských žhářů. Město vzplálo a požáry, které nikdo nehasil, zuřily celé čtyři dny. „Krásné, velkolepé město Moskva už neexistuje, spálil je Rostopčin,“ napsal následující týden Napoleon v dopise caru Alexandrovi.

Z vítězství se stala past. Blížila se ruská zima a v Moskvě nezůstaly žádné potraviny ani zásoby dříví nebo píce pro koně. Francouzské oddíly v okolí města narážely na stále tvrdší odpor ozbrojených rolníků a zásobovací trasy byly neúměrně protažené a navíc neustále pod tlakem kozáků. Po 34 dnech okupace spáleného města se 19. října 1812 Napoleon rozhodl vyřešit stále se zhoršující situaci razantním krokem – zvedl zbytky své armády a dal se na vyčerpávající pochod zpět do Paříže. Moskva zůstala zničena, ale svobodná, Napoleonovo tažení bylo v troskách.

#Onthisday 14th September 1812 the Great Fire of Moscow begins as Napoleon approaches the city and retreating Russians burn it - fire continues to burn for five days. #Moscow pic.twitter.com/GOTGB5WY2a

— Garry Pickles (@garrypickles) September 14, 2022

Moskva v rukou nepřátel

Bylo to naposled, kdy do Moskvy vstoupila cizí vojska, zdaleka ale ne poprvé. V roce 1610 dobyla Moskevské knížectví armáda Polsko-litevské unie a zůstala zde dva roky. V Kremlu tehdy sídlil velitel polsko-litevských sil Stanisław Żółkiewski, který zajal ruského cara Vasilije Šujského (Vasilij IV. Ivanovič Šujskij) a jeho dva bratry. K dispozici měl 6 000 těžkých jezdců, 800 pěšáků a 400 balkánských hajduků a mohl se opřít o podporu silných ruských bojarů.

Na jaře 1611 se polsko-litevská posádka v Moskvě musela vypořádat s odporem obyvatel města proti okupaci, přičemž většina Moskvy lehla popelem. Město samotné oblehli kozáci, kteří začali komplikovat zásobování posádky, jež se stáhla za hradby Kremlu a staré kupecké čtvrti Kitaj-gorod. Když v listopadu 1612 kozáci Kreml dobyli, našli uvnitř nasolené lidské maso.

Ještě před Poláky a Litevci se v roce 1238 Moskva stala cílem Mongolů. Tehdy se ovšem jednalo jen o kupeckou osadu na soutoku čtyř řek, kterou chránila malá dřevěná pevnost. Tu Mongolové po pětidenním obléhání dobyli. V srpnu 1382 se pak u bran Moskvy objevil se svým vojskem potomek Čingischána a chán Zlaté hordy Tochtamiš. Moskvané se bránili mimo jiné vůbec poprvé v historii Ruska střelnými zbraněmi, po třech dnech ale uvěřili slibu chána Tochtamiše, že pokud otevřou brány města, nikomu se nic nestane. Výsledkem bylo povraždění 24 000 obyvatel Moskvy a 98 let trvající nadvláda Tatarů.

Posledním, kdo se pokusil Moskvu ovládnout, byl vůdce třetí říše Adolf Hitler. Své tažení zahájil 22. června 1941, tedy ve stejnou roční dobu jako Napoleon jen o 129 let dříve. Německá skupina armád Střed ale postupovala mnohem pomaleji a 14. října 1941 stála 100 km od Moskvy. I když se nakonec oddíly wehrmachtu dostaly téměř na okraj města, kombinace ruské zimy a sovětského protiútoku Moskvu uchránily.

ZDROJ: Wikipedia / Encyklopedia Britannica