Čingischán povraždil 40 milionů lidí a tím snížil množství CO2 v atmosféře o 700 milionů tun

Čingischán téměř zničil Evropu kvůli globálnímu oteplování

Průměrné teploty v Mongolsku ve 20. století stouply o dva stupně a stejný vzestup nastal i v době, kdy Čingischán dobyl skoro celý svět.

Klimatologové čím dál přesvědčivěji dokazují, jak obrovský vliv mají změny podmínek na celosvětové události. S jednou velmi zajímavou teorií přišli klimatologové z American Geophysical Union. Představili ji na konference v San Franciscu: ukázali, jak výrazně změna klimatu v Mongolsku ovlivnila nejen život pár pastevců dobytka, ale i miliony lidí v Evropě.

Mongolští válečníci Zdroj: istockphoto.com

Říká se tomu „efekt motýlích křídel“ – tato teorie říká, že drobná změna na jednom konci světa může vyvolat zřetězení událostí, které mohou vyústit třeba do srážky vlaků na druhém konci světa. Podle Amy Hesslové a Neila Pedersena něco podobného zafungovalo i u mongolské invaze do Evropy. Právě změna klimatu umožnila primitivním pastevcům dobytka dobýt téměř celou Euroasii. Čingischán se dostal k moci roku 1206, když sjednotil většinu do té doby nepřátelských tatarských kmenů. Zemřel roku 1227.

Klimatická krize středověku

Hesslová a Pedersen studovali na letokruzích stromů, jak se v tomto období měnily klimatické podmínky. Z nich vyplývá, že v letech 1208-1231zažívalo Mongolsko výjimečně vlhké období, které trvalo déle než kdykoliv předtím. Z výsledků předchozích výzkumů už zase víme, že stejné období bylo současně velice teplé. Co to znamená?

Mongolská říše Zdroj: Wikimedia Commons

Výzkum klimatu ukazuje, jak obrovský význam měly podnebné podmínky a zejména jejich změny na vývoj a pád velkých civilizací. V posledních letech se změnám klimatu připisují například kolapsy středomořských civilizací v době bronzové, záhadný zánik říše Mayů ve Střední Americe a dokonce i Francouzskou revoluci ve stoletím osmnáctém. Nedostatek nebo přebytek potravy vždy vedou k dalekosáhlým změnám – a za ně může často právě změna klimatu.

Čingischán povraždil 40 milionů lidí a tím snížil množství CO2 v atmosféře

Čingischánův příběh se však dá vykládat i jinak. Roku 2011 přišla meteoroložka Julia Pongratzová z meteorologického institutu Maxe Plancka v Hamburku s hypotézou, že Čingischánovo řádění svět výrazně ochladilo. Podle jejích propočtů prý mongolské zabíjení přineslo snížení objemu oxidu uhličitého v atmosféře asi o 700 milionů tun.

Jak to Čingischán zařídil? Tím, že vyhladil 40 milionů lidí. Z měst, která jeho vojáci dobyli, odešli obyvatelé, vylidnily se celé vesnice. Úrodné oblasti zpustly a na místa, kde dříve byla pole, se vrátily lesy. Tím se snížil objem CO2 v atmosféře a to zase vedlo k oslabení skleníkového efektu...