22. prosince 2021 00:30
Adam Vala

Skutečně umělým vánočním stromkem chráníte přírodu? Konečně přišla jasná odpověď

Vybíráte mezi živým a umělým vánočním stromečkem, přičemž dumáte, kterým životnímu prostředí uškodíte více? Vědci vám s výběrem pomohou.

Vánoce jsou svátky neustálého rozhodování. Kapr, nebo řízek? Tenhle dárek, nebo dva menší? Kokosové koule, nebo linecké? Živý stromek, nebo umělý... Asi nemusíme pokračovat, všichni toho máte v těchto dnech až nad hlavu, překvapivě vám ale můžeme trochu pomoci. Konkrétně s poslední z otázek, která vás staví před dilema, jestli pod tíhou ozdobiček a věnců bude stát skutečný stromeček, nebo umělohmotná náhražka z obchodního domu.

Odpovědět přitom není tak snadné, protože pokud začnete tím, že umělý stromek přece poslouží i několik let, při výrobě i následné likvidaci je nezanedbatelnou zátěží pro životní prostředí. Takže raději stromek živý, který se dá po Vánocích rozdrtit na mulč, ale už jen jeho samotné pokácení se zdá být špatné? Příroda přece rázem přijde o důležité přínosy, jakými jsou čistý vzduch, voda nebo stanoviště volně žijících živočichů.

Těžké dilema

Nechme proto řešení na vědcích z organizace Nature Conservancy, kteří se tímto problémem zabývali a přišli s jednoznačným závěrem. Vhodnější je strom živý, protože nejlepším způsobem ochrany lesů je jejich šetrné využívání. Jak naznačují lidé ze zmíněné organizace, vánoční stromky rostou zpravidla více než 10 let, než dorostou do velikosti přibližně 180 centimetrů. Během těchto let slouží jako útočiště pro zvířata a nasávají z atmosféry uhlík. Za každý pokácený vánoční stromek pak většinou přichází výsadba nového (mnohdy až v trojnásobném množství, což znamená ještě více stromů a více pozitivních dopadů na přírodu.

Důležité však je, aby šlo o „udržitelný“ přístup k pěstování, tedy bez intenzivního používání pesticidů a potenciálního vytlačování přírodních ekosystému jen proto, aby se uvolnilo místo pro plantáže těchto stromků. Vhodné také je, když si živý stromek vyzvednete z místního zdroje a spojíte to s pěknou procházkou. Tím minimalizujete emise uhlíku spojené s přepravou.

A neméně důležitá je i následná povánoční likvidace, kde je nejvhodnější strom rozdrtit na zmiňovanou mulč nebo štěpku. Pokud bude strom poslán na skládku, bude jeho dopad na životní prostředí vyšší, protože rozkládající se strom bude produkovat metan, který je silným skleníkovým plynem. Při spalování stromu do ovzduší se také uvolňuje oxid uhličitý a strom vrací do atmosféry uhlík, který z ní původně odebral.

Umělý stromek nese řadu problémů

Pokud se ale nakonec rozhodnete pro strom umělý, myslete na to, že je vyroben z PVC, který zatěžuje životní prostředí. Kvůli vysokému obsahu chlóru může PVC produkovat toxické znečištění v podobě dioxinů, které se hromadí v tělech živočichů a následně celém potravním řetězci. PVC se také velmi obtížně recykluje a většinou končí na skládkách, kde leží desítky let, nebo ve spalovnách.

Kromě toho je uhlíková stopa plastového stromu mnohem vyšší než u stromu živého. Umělý strom vyprodukuje ekvivalent přibližně 40 kilogramů emisí skleníkových plynů, což je více než dvojnásobek emisí jeho skutečného protějšku, pokud skončí na skládce. A více než desetinásobek emisí, je-li skutečný strom spálen.

Je navíc velmi pravděpodobné, že než se umělý stromek dostane k vám domů, pravděpodobně absolvuje dlouhou cestu přes půl světa. Až 80 procent z nich se ostatně vyrábí v Číně a při jejich přepravě nebo letu kolem světa se uvolňuje obrovské množství emisí uhlíku. Pokud tedy už umělý stromek máte, starejte se o něj, po každých Vánocích ho řádně omyjte a nechte před rozložením uschnout, aby vydržel delší dobu a kompenzoval vstupní i výstupní emisní zátěž, která bezpochyby přijde.

Adam Vala

Populární filmy na Prima Zoom