Je saunování opravdu zdraví prospěšné? Spousta zažitých mouder má trhliny

O tom, že je sauna zdraví prospěšná, kupodivu nikdo příliš nepochybuje. Je to tak zažité stanovisko, že ho nezpochybňují ani ti, kteří se v sauně paří vyloženě neradi. Mnoho lidí by dokonce do malé místnosti vytopené na zhruba 80 stupňů Celsia jinak rozhodně nevlezlo, natož aby se tam dlouhé minuty potili. Věděli jste ale, že její pozitivní vliv na zdraví ještě nikdy nikdo uspokojivě neprokázal?

Respektive, abychom byli úplně fér, existuje hned několik výzkumů, které naznačují, že může pravidelné a časté saunování mít dopad hned na několik zásadních oblastí lidského zdraví, a že ten dopad je dokonce velmi pozitivní. Problém ovšem je, že všechny tyto výzkumy mají dost podstatné mezery.

Demence

Vezměme si například studie, které ukazují, že častý pobyt v sauně radikálně snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí. Jedna je z roku 2016 a druhá z roku 2020. Při prvním výzkumu vědci použili data, která po cca 20 let monitorovala zhruba dva tisíce zdravých, dospělých mužů z Finska. Ti museli vyplnit podrobný dotazník týkající se jejich saunovacích návyků: jak často do sauny chodí, v jakých teplotách se saunují a podobně.

Mohlo by vás zajímat: Pocení může být příznakem rakoviny i dalších vážných nemocí. Kdy se obrátit na lékaře?

Druhý výzkum probíhal téměř totožně, ale ve výzkumu bylo víc lidí (14 tisíc), monitoring probíhal po necelých 40 let, a mezi dotazovanými byly tentokrát i ženy. Cílem obou studií bylo zjistit, zda byl účastníkům diagnostikován některý z typů demence.

Obě dvě studie naznačují, že čím častěji se člověk saunuje, tím nižší je riziko, že se u něj demence projeví. Jenže to má háček. Nikdo neví proč tomu tak je, a navíc to všechno stojí na jediném dotazníku, ze kterého jde vyčíst pouze třicet dní trvající saunovací rutinu. Saunovací návyky účastníků se tak mohly v průběhu let naprosto zásadně proměnit, dokonce mnohokrát, a z dotazníku by se to nepoznalo. Takže ano, spojení mezi pravidelným saunováním a menším rizikem demence existovat může, za jednoznačně prokázané ho ale zatím skutečně pokládat nelze.

Kardiovaskulární zdraví

A podobně to je i se studiemi, které naznačují blahodárné účinky na kardiovaskulární systém. Jeden z výzkumů dokonce sledoval z hlediska srdečního zdraví data téže skupiny 2000 finských mužů, kterou jsme zmínili v předchozích odstavcích. Podobně zpochybnitelné zůstávají i výsledky výzkumu, který ukazuje, že co se týče zdraví srdce a cév, je sauna prospěšným doplňkem ke cvičení. K tomu, aby bylo možné benefity saunování s jistotou potvrdit, bylo by zkrátka potřeba provést kontrolované klinické studie.

Duševní zdraví

Pozitivní vliv na duševní zdraví vědecké závěry také jen naznačují. Data z Globálního saunovacího průzkumu ukázala, že se po saunování cítí duševně lépe skoro 85 procent lidí. Jenže se nedá vyloučit, že by se stejné procento lidí cítilo lépe i v případě, že by totožný čas věnovali místo pobytu v sauně jiným relaxačním činnostem.

Rizika?

Co se týče zdravotních rizik, ani ta nejsou prokázaná. Samozřejmě vždy hrozí dehydratace, to je však u pobytu v horkém prostředí zcela očekávaný a běžný problém, a potíže by mohli mít lidé trpící vysokým tlakem a dalšími chronickými zdravotními problémy – jinými slovy stejná populační skupina, která špatně snáší i horké letní počasí a jsou pro ni rizikové vlny veder.

Jeden z výzkumů naznačil zajímavou souvislost s kvalitou mužského spermatu. Týkal se sice jen deseti mužů, závěry byly ale celkem jednoznačné. Poté, co se tito muži dvakrát týdně po dobu tří měsíců saunovali, u nich prokazatelně poklesl počet spermií.

Zdroj: Medical News Today, Oxford Academics, Cleveland Clinic.

Video, které jste mohli minout: Zdravé opalování neexistuje, říká Arenberger a varuje před rakovinou. Čím mazat spáleniny?