Proč přestat kouřit: Škody napáchané na plicích se podle studie mohou zvrátit
Studie vzorků plic došla k velmi zajímavému závěru, který dává kuřákům velkou naději.
Plíce kuřáků nejsou poškozené navěky – když se se zlozvykem přestane, zdravé buňky mohou nahradit ty náchylné k rakovině. Vyplývá to ze studie vědců z britského genetického institutu Wellcome Sanger, zveřejněné v odborném časopise Nature. Poznatky mohou podle odborníků dodat naději kuřákům, kteří chtějí se závislostí přestat.
Čtěte také: Konec cigaret je blízko. Do roku 2050 zmizí z většiny zemí světa
Buňky nevykazovaly poškození
„Lidé, kteří 30 či 40 let hodně kouřili, mi často říkají, že už je moc pozdě na to přestat kouřit, že už napáchali příliš mnoho škod,“ říká Peter Campbell z institutu Wellcome Sanger. „Jsem nadšený z toho, že náš výzkum ukazuje, že nikdy není příliš pozdě přestat,“ cituje vědce agentura AFP. Buňky, které pokrývají vnitřek dýchacích cest, po několika letech od poslední cigarety podle Campbella nevykazovaly žádné poškození.
Vědci ve studii prozkoumali vzorky plic 16 lidí včetně současných kuřáků a bývalých kuřáků, z nichž někteří vykouřili za život i více než 15 000 krabiček cigaret, a dospělých nekuřáků a dětí. Hledali u nich mutace, které mohou vést k rakovině. U některých buněk se mohou objevit i mutace přirozeně způsobené stárnutím těla, které jsou neškodné, upozorňují vědci.
Zjistili, že devět z deseti plicních buněk u aktivních kuřáků má mutace, včetně těch způsobujících rakovinu. U bývalých kuřáků našli čtyřikrát více zdravých buněk, v některých případech stejný počet jako u nekuřáků.
Nejde o kouzelné vyléčení
Nejedná se o „kouzelné vyléčení“, upozorňuje Campbell. Buňky se neopravily, ale byly zcela nahrazeny zdravými. Odkud přesně tyto zdravé buňky pocházejí, však vědci přímo nezjistili. Domnívají se však, že si tělo vytváří zásobu mimo dosah škodlivého tabákové kouře.
Studii v posudku ocenil i na institutu nezávislý vědec Gerd P. Pfeifer z amerického Van Andelova výzkumného institutu, její nevýhodou je nicméně malý vzorek pacientů. Důvodem pro pouhých 16 zkoumaných osob je obtížnost, s jakou lze získat vzorek plic, poznamenává AFP. Vědci tak mohli pracovat pouze s těmi tkáněmi, které mohli získat od lidí, již museli podstoupit biopsii plic kvůli jiným zdravotním vyšetřením.
Zdroj: Wellcome Sanger Institute / BBC / The Guardian / ČTK