Lze aktivní sopku zalít betonem? „Revoluční nápad“ je extrémně stupidní a nebezpečný
Někdy je lepší věci nechat v rukou odborníků, protože ta nejjednodušeji vypadající řešení, která se zdají jako logická, mohou napáchat daleko víc škody než užitku.
Chápeme, že zoufalá doba provokuje lidi k tomu, aby přicházeli se zoufalými řešeními. A rok 2023 je zatím na sopečné erupce mimořádně bohatý – v únoru dokonce po celém světě soptilo 52 vulkánů naráz. Na sociálních sítích se proto objevil návrh, jak si s aktivními vulkány poradit. Stačí přece betonovou zátkou ucpat otvory, kterými se magma valí ze sopky ven a vše bude vyřešeno, ne? No… ne.
the kind of logic you get from climate change deniers. The tragedy is that many of them get to hold office - like when Trump suggested nuking a hurricane pic.twitter.com/4AFKD1H5EX
— Matthew Todd 🌏🔥 (@MrMatthewTodd) February 24, 2023
Žár beton ustojí, ale co tlak?
Je pravda, že materiál by mohl být zvolený hůř. Některý beton vydrží i 1 500 stupňů Celsia a láva většinou nemá víc než 1 200 stupňů. Kdyby se do kráteru nalilo betonu dost, nebyl by tedy problém ho ucpat. To ale neznamená, že je to dobrý nápad!
Přečtěte si také: Nejhlasitější zvuk, jaký byl kdy nahrán: Výbuch sopky Krakatoa byste zaznamenali přes celý svět
Magma nebo spíš láva není zkrátka tím nejnebezpečnějším, co sopky můžou vyprodukovat. To, co donutí sopku skutečně vybuchnout a zdevastovat svoje okolí, je totiž tlak. Když se v kráteru utvoří zátka, což se v přírodě celkem běžně stává, pokud se v kráteru udělá krusta z vychladlé lávy, hromadí se pod ní plyny. A to není všechno. Pokud z litosféry vzlíná větší množství magmatu, tlak, který na tuhle zátku působí, je obrovský. Jakmile ho už zátka nezvládne ustát, nastává exploze.
Pokud bychom sopku zacpali betonem, tenhle problém bychom rozhodně nevyřešili, ba naopak. Vulkán bychom tím vyprovokovali, aby nám předvedl výbuch zcela spektakulární a nesmírně ničivý. I kdyby se plyny a magma nakrásně nedokázaly vydrat zátkou vzhůru, probořily by se zkrátka stranou hory, jako se to stalo, když v roce 1980 explodovala severoamerická Lawetlat’la, Hora svaté Heleny. Rozžhavené kusy skály tehdy výbuch vyslal do okolí rychlostí 1 260 kilometrů v hodině. Žhavé sopečné plyny, úlomky magmatu a sopečný popel by se smísily a vytvořily pyroklastický proud, kterému se také říká žhavé mračno, anebo dokonce ještě víc smrtící pyroklastický příval.
To, co tyhle jevy způsobují, si můžete přečíst v článku o výbuchu Mount Pelée: Výbuch sopky, který změnil svět: 28 000 lidí sežehl oheň ve vteřině, přeživšího zachránila moč
A pokud jde o betonovou zátku, tak tu by výbuch rozmetal na prach. A to prach toxický – obsahoval by totiž nebezpečný oxid křemičitý, který může způsobit plicní onemocnění zvané silikóza a samozřejmě i rakovinu plic.
Jde využít i smysluplně
Když už bychom se tedy chtěli okolo aktivních vulkánů motat s betonem, můžeme ho využít daleko lépe a bezpečněji. Třeba jako to udělali během jedné z erupcí Etny v roce 1992. Aby ochránili jednu z vesnic, úspěšně od ní odklonili tekoucí lávu mimo jiné i s pomocí betonových bloků.
Zdroj: What if Notes