17. března 2022 11:35

Proč neházíme odpadky do sopek? Problémem není pouze teplota lávy

Lidstvo se víceméně topí ve vlastních odpadcích. Dávalo by smysl je místo ve spalovnách likvidovat s pomocí vulkanické aktivity?

Pokud vás tahle otázka už někdy napadla, rozhodně nejste sami. Na první pohled se zdá, že to dává smysl. V některých sopkách dosahuje láva teploty i dvakrát vyšší než na povrchu Venuše; okolo 1 100 stupňů Celsia. Odpovídá to skutečně zhruba teplotám, s nimiž operují mnohé lidmi vyrobené spalovny. Jenže…

Není láva jako láva

Těch „jenže“ je tu popravdě hned několik. Přehledně je vysvětlila americká geoložka Emily Johnsonová. Především musíme vzít v potaz, že ne ve všech sopkách dosahuje láva potřebných teplot. Záleží na složení magmatické směsi; ty vulkány, v nichž najdeme viskóznější, hustší lávu, by odpadky roztavit nedokázaly. Když se mezi lety 2004 a 2008 znovu ozývala Hora svaté Heleny, produkovala lávu s povrchovými teplotami ‚jen‘ okolo 710 stupňů Celsia, a to by na odpadky rozhodně nestačilo.

S některými materiály z našeho odpadu by si navíc nedokázala poradit ani třeba havajská Kīlauea, v níž je láva daleko tekutější a pořádně horká; ocel, nikl nebo železo mají bod tání zkrátka ještě o něco vyšší. A kromě toho byste museli najít sopku, v níž je takzvané lávové jezero, aby bylo kam odpadky vhodit, a těch na planetě moc nemáme. Vlastně jich momentálně je jen osm – zbytek má krátery plné kamení, ztvrdlé lávy, anebo dokonce vody.

Exploze a toxické plyny

Řekněme ale, že bychom našli sopku s odpovídající teplotou a pěkným lávovým jezírkem. Přivezeme k ní nákladní auto plné odpadků, vyklopíme je z korby a… v příštím okamžiku nás zasypou hořící odpadky a kusy lávy po mohutné explozi. Lávová jezírka totiž pokrývá tenká zatvrdlá krusta, a když se poruší, nahromaděné plyny náhle uniknou a způsobí výbuch. Jako v roce 2015, kdy se do lávového jezera v útrobách Kīlauey zřítil kus skály z okraje kráteru.

A to už vůbec nemluvíme o toxických výparech z hořících odpadků, které by ještě obohatily už tak jedovaté plyny (například síru nebo oxid uhličitý), které produkují sopky samy o sobě. Výsledkem by byl jedovatý opar škodlivý pro rostliny, pro zvířata i pro lidi. To, že některé prastaré kultury jako třeba původní havajští obyvatelé vulkány považují za posvátné, je už jen poslední kapka v přetékající sklenici plné důvodů, proč si se svými odpadky holt budeme muset poradit sami.

Zdroj: The Conversation

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom