Prastarý parazit už nakazil 800 milionů lidí. Neustále se množí a ohrožuje zdraví

Tenhle výzkum by nemohl být víc fascinující… a zároveň by ani nemohl být nechutnější. Nejenže se totiž týká celkem nevzhledného, někdy i 5 centimetrů dlouhého červovitého organismu s tenoučkou hlavou a postupně se zesilujícím tělem, ale místem nálezu jeho důležitých vzorků byly prastaré vikinské latríny.

Parazit je s námi od počátku

V někdy i 2 500 let starých exkrementech Vikingů nalezených na území Dánska, Nizozemska a Lotyšska se vědcům povedlo objevit dokonale zachovalé fosilie vajíček tenkohlavce lidského (Trichuris trichiura) a zanalyzovat podrobně genetické informace, které obsahovaly.

Díky tomu odborníci dokázali zmapovat vzájemný vztah obou druhů, který trval minimálně 55 tisíc let. Což znamená, že tenkohlavci byli našimi společníky o 40 tisíc let déle, než jsme si pořídili prvního psa. Ne že by to bylo dobrovolné. Nakažení lidé sice většinou infekci přestojí bez větších potíží, někdy se ani nemusí projevit, občas ale červi sídlící v našem zažívacím traktu způsobí i zvracení, nevolnost a průjmy či zácpy.

Oni nás ale potřebují k rozmnožování – spolu s naší stolicí do půdy a vody dostávají vajíčka, která přežijí velmi dlouho, někdy i 6 let. A z jimi kontaminované vody nebo potravy se zase nakazí další člověk.

Odborníci zjistili, že jsme je doslova exportovali do celého světa. Z Afriky, která je zároveň kolébkou lidstva, se s námi nejdřív podívali do Asie a pak i do Evropy. Rozšířili jsme je i po Amerikách, ještě než před 11 tisíci lety zmizel pevninský spoj mezi Eurasií a Severní Amerikou.

800 milionů nakažených

A tohle spojenectví lidí s nechutnými červy ve velké míře pokračuje dodnes. Je pravda, že tak jako v období Vikingů jim díky současným vysokými hygienickými standardům v mnoha zemích (včetně té naší) pšenka nepokvete, stejně ale tito paraziti zvládnou nakazit úctyhodné množství lidí. Podle odborníků je v sobě totiž i nyní nosí na 600 až 800 milionů lidí.

Zdroj: Nature Communications