7 nejčastějších lidských parazitů. Jedním jsme nakaženi téměř všichni

Tasemnice v lidském střevě Zdroj: iStock

Každý člověk je někdy nakažený nějakým parazitem. Otázkou zůstává pouze to, kolik jich v těle či na těle máme.

Každý člověk má na sobě či v sobě nějakého parazita. Jen o něm často neví.

Veš dětská aneb běžný školní problém

Přinést vši ze školy či školky je stále velmi běžné. Jakmile se ve třídě objeví, stačí 8–10 dnů, aby se z vajíček (hnid) vylíhly larvy, a další zhruba týden, aby z nich byli dospělci. Ti pak žijí měsíc a plní základní smysl života: rozmnožit se. Zavšivení je z právního hlediska bráno jako infekční choroba, ostatně v minulosti byly vši jedním z důležitých přenašečů tyfu. „Larvy i dospělé vši se živí krví, kterou sají přizpůsobeným ústním ústrojím několikrát denně. Podle výšky hnid na vlasu můžeme odhadnout délku trvání infekce. Jsou-li hnidy těsně u hlavy, je napadení vší hlavovou čerstvé,“ píše Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje.

Vši jsou stále problém Zdroj: iStock

Milovníci koček jsou napadeni toxoplazmózou

Toxoplasma gondii je jednobuněčný parazit měnící chování kočkovitých šelem, a pokud se dostane do lidského organismu, tak i u lidí. U většiny lidí vypadá nemoc jako běžná lehká chřipka, ale u těhotných žen hrozí poškození plodu. Navíc se ukázalo, že nakažení má vliv na reakční dobu (postřeh) a svou roli dokonce hraje i Rh faktor nakaženého jedince. Získat parazita lze třeba z tepelně neupraveného masa (tatarák), neumyté zeleniny, či dokonce z mazlení se s kočkou. Právě kočky a kočkovité šelmy jsou v přirozeném cyklu finálními hostiteli těchto parazitů. Člověk napadený toxoplazmózou ji v sobě má až do konce života. „V České republice je nakažena asi třetina osob, v některých zemích (např. ve Francii) je však nakaženo téměř 90 % populace,“ udává web Evoluční parazitologie Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Tasemnice může mít u člověka až 10 metrů

Jedna z tasemnic žijících v lidských střevech se jmenuje tasemnice bezbranná. Potravu získává celým povrchem těla a její délka může být až 10 metrů. Člověk je její definitivní hostitel, zatímco tasemnice dlouhočlenná bere člověka jen jako mezizastávku. Larvální stadium, boubel, se do člověka dostane z nedostatečně tepelně upraveného masa (zabijačka, raw steaky, tatarský biftek). Tasemnice může v lidském střevě přebývat několik let. Příznaky jsou hubnutí, střevní problémy a nechutenství.

Lidský ekosystém hostí desítky druhů parazitů Zdroj: iStock

Zákožka svrabová – původce svrabu

Sotva půlmilimetrový roztoč se zavrtává do kůže a způsobuje nepříjemné svědění. Zákožka svrabová parazituje nejen u lidí, ale třeba i psů nebo prasat. Jakmile se v kolektivu objeví, rychle se šíří jak mezi partnery (objetí, sex), tak například mezi sportovci či přáteli (osobní kontakt). Příčinu svrabu objevil v 19. století vídeňský lékař moravského původu Ferdinand von Hebra.

90 druhů blech jen v Česku

Klasická hláška o psích blechách, co na člověka nejdou, není pravdivá. Blechu člověk může chytit od psa, kočky, krtka nebo ježka. V minulosti to byly právě blechy, které stály za morovými ranami. Blecha obecná byla v Česku i v Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Přenos moru mezi krysami chovanými v rámci experimentu se podařilo prokázat až v roce 1902, kdy byli hlodavci chováni v klecích, ovšem tak, aby se blechy mohly dostat z jedné klece do druhé.

Štěnice se člověk těžko zbavuje Zdroj: iStock

Štěnice – klasické i tropické

V roce 2017 zažilo Česko nebývalou invazi štěnic. Jejich enormní výskyt hlásila celá řada měst, od severočeského Mostu po jihomoravské Brno. Navíc se u nás objevila štěnice tropická, která začala vytlačovat štěnici domácí. Ne vždy souvisí výskyt štěnic s nízkou úrovní hygieny. Štěnice se drží i v bytech, kde je uklizeno. Důvodem mělo být velké cestování, což aktuální koronavirová situace brzdí, ale i nákupy v obchodech s použitým zbožím. Živí se primárně krví, což se na kůži projeví zrudlou vyrážkou. Tento v dospělosti až 5 mm velký hmyz sice nepřenáší žádné nebezpečné choroby, přesto se ale stal symbolem znečištěných míst.

Trudník na obličeji

Trudník mazový patří mezi velmi specializované roztoče žijící na lidském obličeji. Kvůli jejich velikosti, která je u mohutnějších samic necelých 0,3 mm, je těžké je objevit, nicméně postiženo je jimi zhruba 10 % české populace. Jiným druhem trudníka, žijícím na lidském těle, je trudník tukový. Tímto škůdcem je podle některých odborníků napaden každý druhý člověk.