Vetřelec není úplný výmysl. Parazitická vosička se na videu množí úplně stejně

Příroda umí být opravdu okouzlující, něžná a nádherná, tohle ovšem není ten případ. Vajíčka parazitických vos stejně jako legendární Vetřelec režiséra Ridleyho Scotta začínají jako paraziti, rychle se z nich ale stanou smrtící bestie. Jen ve Velké Británii žije víc než 6 000 známých druhů a mohou mít obrovský dopad na hmyzí populaci.

Parazit vs. parazitoid

Přestože jsme se v přírodopise učili, že když se housenka zakuklí, nakonec z této kukly vyletí motýl, ve skutečnosti to tak vůbec být nemusí; housenčí těla procházející v kokonech metamorfózou jsou totiž velmi oblíbenými hostiteli parazitoidů.

Rozdíl mezi parazitem a parazitoidem je v prvních okamžicích nepatrný, obojí do těla hostitele zanese mateřský organismus, v tomto případě vosička podobná mravenci, a nechá ho tam napospas. Jenže zatímco parazit žije v jisté symbióze s hostitelem, parazitoid převezme iniciativu a svého hostitele začne ničit například sežráním zaživa.

„Milovníci motýlů pak zažijí nepěkné zklamání, když se z kukly místo nového krásného exempláře vydere vosička,“ vysvětlil odborník na tento zvláštní druh hmyzu, doktor Gavin Broad. „Pro některé z nás je to ovšem vyloženě úžasná příležitost tyto úchvatné procesy prozkoumat.“

V ohrožení jsou vejce, housenky i kokon

To, co doktor Broad nazývá „úchvatnými procesy“ a většina ostatních by spíš popsala jako „příšerný horor“, může dokonce začít už v titěrném motýlím vejci. Larva vosičky Hyposoter horticola je například dost malá na to, aby ji její matka mohla bez problémů naklást i do něj, a to těsně před tím, než se mrňavá housenka z motýlího vajíčka vylíhne.

„Larva vosičky v těle hostitelské housenky pak nečinně sedí a čeká, dokud není motýlí housenka téměř plně vyvinutá,“ tvrdí Broad. „V tu chvíli projde larva vosičky růstovým spurtem, během nějž sežere vnitřek housenky. Nakonec si okolo housenčí mrtvoly vytvoří vlastní kokon a v tom se přemění ve vosičku.“

Jiný druh naopak útočí už ve chvíli, kdy se motýlí housenka z vajíčka vyvine. Svého hostitele ale navzdory tomu, že mu doslova pije krev, musí ještě udržet naživu, a tak si dává velký pozor, aby mu nepoškodila životně důležité orgány. Housenka se mezitím s chutí živí a zvětšuje, aniž by tušila, že v ní roste něco nepatřičného. Jakmile je vosí larva připravená, vypustí do těla housenky paralyzující chemikálie a pak se z ní prokouše ven podobně jako ve slavném sci-fi Vetřelec.

Housenky běláska čeká ještě horší osud

Obludný, byť nesmírně zajímavý styl života má i druh vosičky zvaný Cotesia glomerata. Ta si za cíl vybírá housenku běláska zelného, kterou známe i z našich zahrad a s níž mnozí pěstitelé zeleniny kvůli škodě, kterou je schopná způsobit, možná nebudou mít zas tak velký soucit.

Vosičky do nich nakladou jediné vejce, které se ale v těle hostitele rozdělí do mnoha identických embryí. Tento proces se jmenuje polyembryonie a z těla housenky běláska se tak kvůli ní nevylíhne jen jediná vosička, ale rovnou celé hejno. „Pokud vám tyto housenky neustále ničí úrodu, možná najdete zadostiučinění v tom, že až 70 % z nich nakonec tito paraziti skolí,“ tvrdí Broad.

Zdroj: Cornell University / Biolib.cz / ResearchGate