Alžírská občanská válka si vyžádala přes 150 000 mrtvých. Vesničané byli terčem desítek krutých masakrů

Ráno po masakru ve vesnici Bentalha, 23. září 1997 Zdroj: Getty Images

Od vyhlášení samostatnosti na Francii v roce 1962 hrála v zemi hlavní politickou roli levicově orientovaná Fronta národního osvobození (FLN) opírající se o armádu. Už krvavá válka za nezávislost si vyžádala kolem 400 000 mrtvých, po roce 1992 se navíc země propadla do chaosu občanské války, jíž během 10 let padlo za oběť dalších nejméně 150 000 lidí.

Zločiny tentokrát neměli na svědomí francouzští vojáci, ale tvrdé boje mezi polovojenskými jednotkami fundamentalistické Islámské fronty spásy (FIS), která 26. prosince 1991 vyhrála první kolo parlamentních voleb, a vojenskou klikou, která odmítla výsledky hlasování uznat, provedla státní převrat a nahnala přes 10 000 příslušníků FIS do pracovních táborů.

Na straně islamistických rebelů se krutostí dopouštěla hlavně organizace Ozbrojená islámská skupina (GIA), jejíž základ zpočátku tvořili navrátilci, kteří v letech 1979–89 bojovali proti Sovětskému svazu v Afghánistánu. V konfliktu trpěli hlavně civilisté – v průběhu války došlo přinejmenším ke čtyřem desítkám masakrů, jež měly více než 50 obětí. Rebelové jim odřezávaly hlavy, pálili jejich těla a zaměřovali se na novináře, kterých se jim podařilo zabít nejméně 70. Útoky na civilisty vrcholily v roce 1997 a smutnou skutečností zůstává, že proti nim vládní vojska většinou nijak nezasáhla. Ke dvěma nejhorším masakrům došlo v srpnu a září 1997.

El Rais - Massacre - #Algerie
29-08-1997
20 ans deja - NEVER FORGET#Algeria 🇩🇿
الله يرحمهم pic.twitter.com/KAQz2hKrph
— ReDa Amrani (@RedaAmrani_) August 29, 2017

Masakr ve vesnici Raís, až 800 mrtvých

Jeden z nejkrvavějších masakrů alžírské občanské války se odehrál v osadě Raís poblíž města Sídí Músá jižně od Alžíru. Tamní vesničané sice ve volbách volili převážně islamistickou stranu FIS, v roce 1997 ale přestali povstalcům dodávat potraviny a peníze a důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Útočníci v kuklách dorazili 29. srpna 1997 v náklaďácích a autech kolem jedné hodiny po půlnoci. Byli ozbrojeni brokovnicemi, noži, sekerami a bombami a až do svítání zabíjeli muže, ženy, děti a nakonec i všechna zvířata ve vesnici. Nejčastěji podřezávali hrdla, mnohde nechali useknuté hlavy na prahu domů a dopřáli si i čas na spalování mrtvol. Děsivou skutečností zůstává, že vojenské oddíly v okolí vesnice nejen nechaly masakru volný průchod, ale dokonce na prchající vesničany střílely.

Vojáci se odhodlali do vesnice vstoupit až za úsvitu kolem 6:00 ráno poté, co se útočníci stáhli i s nejméně 20 mladými ženami, které odvlekli sebou. CNN informovala, že na místě zůstalo 200–400 mrtvých vesničanů, podle BBC jich bylo až 800. K odpovědnosti za masakr se přihlásila Ozbrojená islámská skupina (GIA).

#ONTHISDAY

Remembering the #BentalhaMassacre, #Algeria

It took one night to massacre more than 400 people.
On 22 September 1997, as night fell, between 50 to 100 armed men stormed Haï El-Djilali and Haï Boudoumi Bentalha.

READ: https://t.co/saWKU3QJFn pic.twitter.com/n22RtiXD3m
— Middle East Monitor (@MiddleEastMnt) September 22, 2021

Masakr v Bentalha, až 417 mrtvých

Po krveprolití v Raísu se šířily zvěsti, že další masakry v okolí budou následovat. Bohužel byly pravdivé. Po deset dnů se každý večer ozývalo vytí šakalů, kteří se v této části Alžírska běžně nevyskytují, a nad městy a vesnicemi kroužily vrtulníky. Úder přišel 22. září 1997 ve čtvrti Hai el-Djilali v jihozápadní části Bentalhy asi 15 km jižně od hlavního města Alžíru.

Ve 23:30 otřásly osadou exploze a do ulic začali z pomerančových hájů proudit útočníci vyzbrojení kulomety, loveckými puškami a mačetami. Postupovali metodicky dům od domu a vraždili každého, na koho narazili. Lidem usekávali končetiny, podřezávali hrdla a znásilňovali a pak zabíjeli ženy. Když útočníci v černých oděvech a kuklách v pět hodin ráno zmizeli, zůstalo po nich podle Amnesty International nejméně 200, podle jiných zdrojů ale dokonce 417 mrtvých. K odpovědnosti se tiskovou zprávou zveřejněnou 26. září v Londýně přihlásila GIA.

ZDROJ: Contemporary Review of the Middle East