Opravdu mimozemšťané unášejí lidi? Vědci odhalili, co se skrývá za strašidelnými příběhy o ufonech

Smělá hypotéza o tom, jak to ve skutečnosti je s mimozemskými únosy, byla úspěšně ověřena na 152 lidech.

Jen ve Spojených státech existují miliony lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že se někdy v minulosti stali obětí únosu mimozemšťanů. Jejich příběhy se od sebe navíc příliš neliší; obvykle v nich figurují malé šedé bytosti s velkou hlavou a černýma očima, které unesené na palubě své lodi velmi nevybíravě, necitlivě a krutě zkoumají a testují. Může pro něco takového vůbec existovat uspokojivé vědecké vysvětlení?

Navodit si děsivý sen

Výzkumný tým z moskevského výzkumného centra v Rusku se domnívá, že ano. Jak uvedli ve studii uveřejněné ve vědeckém magazínu International Journal of Dream Research, minimálně některé příběhy o únosech extraterestriálními bytostmi se zřejmě dají identifikovat jako sny ve spánkové fázi REM.

Svoje domněnky podepřeli výzkumem 152 lidí, kteří uvedli, že mají předchozí zkušenosti s takzvanými lucidním sněním, tedy stavem, při němž si spící člověk dokáže plně uvědomit, že to, co prožívá, je jen sen. Vědci tyto osoby požádali, aby si zkusily nějakým způsobem sen o únosu mimozemšťany přivolat, až se budou ukládat doma ke spánku. Z těchto 152 dobrovolníků bylo 144 (tedy zhruba 75 procent) úspěšných a skutečně se jim povedlo o mimozemšťanech snít.

Šedé bytosti s protáhlou hlavou, nebo kopie lidí?

Důležité pro vědce ale bylo hlavně to, jak tyto sny vypadaly. Z lidí, kteří úspěšně zažili sen o bytostech z jiné planety, celkem 61 procent popsalo stejné bytosti, jako známe ze sci-fi románů a filmů… a také z historek o únosech na vesmírnou loď. 19 procent se setkalo s mimozemšťany vypadajícími jako obyčejní lidé a 4 procenta dobrovolníků tvrdila, že byli mimozemšťané neviditelní.

Ve snech celkem 28 procent dobrovolníků se objevilo nějaké vesmírné plavidlo, při čemž 10 procent snilo přímo o událostech odehrávajících se v mimozemské lodi a 3 procenta z nich touto vesmírnou lodí i letěly.

Viděl jsem, jak se na mě ten mimozemšťan dívá,“ vypověděl například jeden z lidí, kteří se experimentu zúčastnili. „Měl lidské proporce s protáhlou hlavou, šedou kůží a velkýma očima. Uvědomoval jsem si, že jde o sen, ale kvůli strachu jsem ho nemohl nijak ovládat, ani se z něj dostat ven.

Rozmáhající se historky mohly ovlivnit podobu živých snů

Z experimentu vědci usoudili, že lidé mohou spontánně a neúmyslně snít o bytostech z jiné planety a takovýto sen si pak splést s realitou. Předchozí výzkum podle nich navíc zjistil, že zhruba polovina všech příběhů o únosu mimozemšťany začíná tím, že dotyčný spí. Podobné historky se objevují již po staletí, jejich masivní nárůst ale přišel až s fascinací vesmírem, UFO a extraterestriálním životem v 60. letech 20. století. Tehdy příběh o únosu záhadnými bytostmi navíc proslavilo několik výrazných osobností, jako byli například manželé Hillovi; autoři studie dedukují, že tyto historky pronikly do podvědomí běžných Američanů natolik, že ovlivnily i podobu jejich snů; to vysvětluje, proč jsou si všechny tyto příběhy tak podobné.

K takovému závěru se koneckonců přiklání víc vědců a existují i další, podobné výzkumy. Autoři této studie nicméně jedním dechem dodávají, že má jejich experiment také jisté limity a mouchy. Tím největším problémem je, že se neodehrával v laboratorním prostředí, a spoléhal proto výhradně na hlášení samotných účastníků. To je na vytvoření seriózních vědeckých dat trochu málo. A krom toho, fakt, že lidé prokazatelně mohou velmi živě a realisticky snít o únosech mimozemšťany, automaticky neznamená, že musejí být vysněné všechny podobné prožitky. Naděje pro milovníky konspirací tak pochopitelně stále žije...

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom