Před 127 lety založil Alfred Nobel fond na Nobelovu cenu. Kolik do něj uložil peněz?
Nobelova cena a dynamit - vidíte tu jasnou souvislost? Zdroj: iStock
Dynamit je zřejmě nejslavnějším vynálezem Afreda Nobela. Co ale víte o jeho životě? A jak vlastně vznikla Nobelova cena?
Alfred Nobel o svém neslavnějším vynálezu prohlásil: „Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády."
Všechno dopadlo trochu jinak. Dynamit se začal s efektem používat jak ve válce, tak i během míru, např. k odstřelu skalních bloků nebo ve stavebnictví a bourání starých budov. Alfred Nobel by možná mohl být i zklamaný. Světové mocnosti se rozhodně za nos nechytily a válčí se zvesela dál. Nic to ale nemění na významu a velikosti jeho objevu.
Smrtící nitroglycerin
Alfred Nobel se narodil do zámožné rodiny podnikatele a inženýra Immanuela Nobela. Dostalo se mu vynikajícího soukromého vzdělání. Říká se, že díky mezinárodním podnikatelským aktivitám a častému cestování svého otce ve svých 17 letech plynně hovořil švédsky, francouzsky, anglicky a německy. Kromě chemie a dalších přírodních věd se aktivně zajímal i o literaturu a umění.
Pro jeho otce nebyl problém mu zaplatit univerzitní studia v Paříži a ve Spojených státech. Praxi získal na univerzitě v Turíně v laboratoři vedené v té době velmi uznávaným chemikem Théophilem-Julesem Pelouzeaem. Zde také pracoval společně s italským chemikem Ascanianem Sobrerou, jemuž se v roce 1847 podařilo objevit nitroglycerin.
Toto setkání nejspíš stálo na začátku Nobelova zájmu o výbušniny a jejich bezpečnou výrobu a manipulaci s nimi. Rodinná továrna v Helenborgu totiž zažila hned několik nečekaných výbuchů. Navíc v roce 1864 při chybné manipulaci s výbušninou zemřel i jeho mladší bratr Emil a několik dalších zaměstnanců. Nejspíš hlavně tato životní zkušenost motivovala Nobela k nalezení postupu bezpečné výroby a manipulace s touto extrémně výbušnou kapalinou.
Narodil se dynamit
Alfred Nobel se od samého začátku svého výzkumu potýkal s úředními zákazy. Jakékoliv pokusy s nitroglycerinem a jeho výroba byly pro zjevné riziko ve Stockholmu zakázány. Proto musel svou laboratoř přesunout na loď kotvící na jezeře Mälaren. Jeho snaha byla nakonec korunována fenomenálním úspěchem. Napadlo ho totiž smísit hlinku s kapalným nitroglycerinem. Vznikla tak plastická a snadno tvarovatelná hmota, s níž bylo možné bezpečně manipulovat. Hmotu, kterou nazval „dynamitem“ přivedl k výbuchu rozbuškou, která byla odpalována pomocí zápalné šňůry. Svůj vynález si nechal patentovat v roce 1867.
Vynález dynamitu je ale jen část jeho úspěchu. Dynamit se totiž téměř stal velmi žádaným zbožím. Ve více než 20 státech světa nechal Nobel postavit celkem 90 továren. Stal se tak nejen uznávaným odborníkem na trhaviny a bezpečnou manipulaci s nimi, ale i nadmíru úspěšným podnikatelem. Zemřel 10. prosince 1896 a do té doby zvládl přihlásit úctyhodných 355 patentů a získal ohromný majetek. Kromě zmíněného dynamitu vyrobil např. trhavou želatinu, bezdýmý střelný prach nebo tzv. kordit.
Závěť a Nobelova cena
Psal se 27. listopad 1895, když Alfred Nobel podškrtl svou poslední vůli, v níž odkázal 31 milionů tehdejších švédských korun do fondu, jenž každoročně oceňuje výjimečné vědce a osobnosti za zásluhy o vědu, literaturu a světový mír.
Nobelova cena je dnes považována za nejvyšší ocenění, kterého může literát, vědec nebo politik dosáhnout. Finanční odměna, jež se k ní váže, je vyplácena z úroků získaných z finančního daru Alfreda Nobela. O finanční prostředky a nadaci se stará švédská Akademie věd. První cena byla udělena v roce 1901 a většina cen bývá předávána švédským králem.
V duchu Nobelovy závěti je každoročně oceněna řada osobností z pěti různých oblastí, které jsou jasně vyjmenovány v jeho poslední vůli. Udělována je Nobelova cena za fyziku, chemii, fyziologii nebo lékařství, literaturu a v neposlední řadě za mír. Slavnostní ceremoniál se koná vždy 10. prosince ve Stockholmu, v den výročí Nobelovy smrti. Každý držitel Nobelovy ceny má kromě medaile a diplomu nárok i na finanční odměnu. Ta se v současnosti vyplácí ve výši 8 milionů švédských korun.
Za zmínku jistě stojí dva čeští držitelé Nobelovy ceny. Za chemii ji v roce 1959 získal Jaroslav Heyrovský a za literaturu v roce 1984 Jaroslav Seifert.
Zdroj: Encyclopedia Britannica
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
