Exploze 42 tun dynamitu si vyžádala přes 1 000 mrtvých. Co způsobilo obrovský výbuch v Cali?

Pro kolumbijské město Cali se stal 7. srpen 1956 jedním z nejčernějších dní v jeho historii. Město v brzkých ranních hodinách postihla katastrofa nebývalých rozměrů, která si vyžádala smrt nejméně 1 200 lidí. Odhady ovšem mluví až o 4 000 obětech a tisícovkách zraněných, které zcela nepřipravené zasáhl výbuch 42 tun dynamitu, směřujících na nákladních vozech s vojenským doprovodem z města Buenaventura do oblasti Cundinamarca za účelem ražby tunelu pro budoucí dálnici. Výbuch zničil přes 40 bloků ulic a zanechal po sobě obrovský 25 metrů hluboký kráter.

Stále není jasné, co se stalo

Co přesně se osudného dne poblíž železniční stanice vlakové linky Ferrocarril del Pacífico stalo, je dodnes předmětem dohadů, existují však tři pravděpodobné hypotézy. První z nich mluví o přehřátí šestice nákladních vozidel, které mělo vést ke svévolnému vznícení a následnému výbuchu. Druhá zmiňuje, že jeden z doprovázejících vojáků omylem vystřelil ze své zbraně. A ta nejpravděpodobnější za viníka katastrofy označuje nedopalek cigarety, který někdo poblíž nákladních vozidel odhodil. Ať už ale výbuch způsobilo cokoliv, jeho následky byly nedozírné.

Jak už bylo uvedeno výše, zničeno bylo 41 městských bloků a zasaženy byly čtvrti San Nicolas, El Porvenir, El Hoyo, El Piloto, Fátima a Jorge Isaacs. Výbuch způsobil otřesy půdy o síle 4,3 stupňů Richterovy škály a dunění bylo slyšet i ve vzdálených městech. Smutným hrdinou bezprostředních následků výbuchu se stal kněz Alfonso Hurtado Galvis, který pomohl stovkám zraněných lidí. Byl však svědkem hororové scény, kterou sám popsal jako dantovský výjev zohavených mrtvých těl i jejich oddělených končetin. Výbuch, jehož byl očitým svědkem, přirovnal svou hřibovitou podobou k atomovému výbuchu bomb svržených na japonská města Hirošima a Nagasaki na konci druhé světové války, jen rozměry nebyly podle Galvise tak velké.

Incident později dostal i politický podtext, ačkoliv je opět předmětem spekulací, zda jej skutečně měl. K události došlo za vlády tehdejšího prezidenta Gustava Rojase Pinilly, který tragédii přičítal opozici. Právě v Cali totiž měla sídlit značná část opozice vůči vládnoucí granituře a Pinilla označil explozi za politickou sabotáž.