Před 51 lety začala kolem Marsu obíhat první lidská sonda

Program Mariner a výzkum nejbližších planet

Americká vesmírná agentura vytvořila a realizovala v letech 1962–1973 program Mariner, jehož cílem bylo prozkoumat nejbližší planety Merkur, Venuše a Mars. Vědecké bádání jí umožnilo vyslat celkem 10 automaticky řízených sond s označením Mariner 1 až 10. Výzkum planet byl prováděn buď během průletu kolem nic, nebo docházelo k pozorování z oběžné dráhy. Neustálé zlepšování technického zázemí, nosných raket i ovládacích prvků sond umožňovalo i zvyšování jejich hmotnosti a přidávání dalšího vědeckého vybavení.

Program Mariner bývá hodnocen jako velmi úspěšný. Svého cíle i úkolů dosáhlo celkem 8 z 10 vyslaných sond a na zemi dodaly materiál, který zásadním způsobem obohatil nejen lidské poznání o uvedených planetách, ale i o vesmíru jako takovém.

Mariner 9 – drahý špás a vyhraný závod se SSSR

Nosná raketa Atlas Centaur se sondou Mariner 9 na palubě odstartovala z Cape Caneveral 30. května 1971. Sonda dorazila k Marsu 14. listopadu 1971 a po brzdicím manévru byla navedena na oběžnou dráhu planety. V ten okamžik měla za sebou 398 milionů kilometrů letu vesmírným prostorem. Stalo se tak těsně před tím, než sem doletěly sovětské sondy Mars 2 a Mars 3. Američané si ve vesmírných závodech připsali dílčí vítězství. Sonda Mariner 9 se totiž stala prvním lidským výrobkem, který se začal řízeně pohybovat na orbitě jiné planety než Země.

První měsíce výzkumů nepřinášely žádné velké výsledky. V atmosféře Marsu totiž zuřila prachová bouře. Když se bouře utišila, přišly na zemi nevídaně ostré snímky povrchu planety, jež později posloužily k plánování dalších průzkumných misí.

Jaké byly úkoly na oběžné dráze Marsu?

Sonda Mariner 9 byla původně navržena a postavena tak, aby efektivně zkoumala atmosféru Marsu. Úkoly této mise byly rozšířeny poté, co se nepovedl start sondy Mariner 8. Kromě výzkumu atmosféry dostala sonda Mariner 9 za úkol zmapovat až 80 % povrchu planety. Měla k tomu opravdu skvělé podmínky. Pohybovala se v nižší nadmořské výšce kolem 1 500 km nad povrchem planety a za ideálních podmínek pořizovala snímky v rozlišení až 100 m na pixel. Sonda navíc nesla i infračervený radiometr, který dokázal zaměřit případné tepelné zdroje a prokázat, že na povrchu planety probíhá sopečná činnost.

Sonda Mariner 9 učinila během 349 dní celkem 698 oběhů planety a během té doby pořídila 7 329 snímků. Původně plánovaná devítiměsíční životnost sondy byla překročena o přibližně 30 %. Podařilo se jí skutečně zmapovat asi 80 % povrchu planety. V některých zdrojích se dokonce uvádí 100 % zmapovaného povrchu. 27. října 1972 došel sondě plyn, který poháněl orientační trysky. V řídicím středisku následně rozhodli o vypnutí sondy.

NASA na akci nešetřila

Rozpočet celého programu Mariner činil neuvěřitelných 554 milionů dolarů. Uvádí se, že mise Mariner 9 stála 137 milionů dolarů. Částky se nám mohou zdát v pravdě astronomické, přesto můžeme říci, že vědcům přinesl program neocenitelná data a kromě jiného jim umožnil sestavit fotografickou mapu planety. Výsledky výzkumu se staly základem pro úspěšné mise programu Viking, během něhož se podařilo 3. září 1976 modulu Viking 2 přistát na povrchu planety v oblasti Utopia Planitia a provést další pozorování s experimenty, které sice nevedly k potvrzení přítomnosti života na planetě, přinesly však celou řadu nových dat a poznání.

Zdroj: NASA