Před 93 lety byl letecky pokořen jižní pól. Šlo o největší a nejdražší expedici své doby

Richard Evelyn Byrd (1888–1957) byl americkým důstojníkem a především uznávaným průzkumníkem a navigátorem. Vynikajícím leteckým dovednostem se naučil ve službách amerického námořnictva, přičemž během 1. světové války zúročil své zkušenosti jako pilot. Nedlouho poté byl v roli navigátora nasazen do Grónska, kde v roce 1924 pomáhal mapovat území studené Arktidy. Létal nad ledovci a zmrzlými pláněmi, o čemž vedl a následně vypracoval pečlivé zápisky a vyhodnocení.

Let přes severní pól

Veřejnost začala o Byrdovi slýchat 9. května 1926, kdy se úspěšně pokusil společně s Floydem Bennettem (1890–1928) o přelet přes severní pól. Seděli v kokpitu letadla Josephine Ford, které neslo jméno po dceři prezidenta společnosti Ford Motor Company. Právě Ford se na finanční podpoře celé expedice výrazně podílel. Byrd a jeho pobočník vyrazili na cestu. Nikdo nevěděl, jak snaha o letecké pokoření severního pólu vlastně dopadne. O 15 hodin a 30 minut později ale bylo jasno, protože se odvážná dvojice živá a zdravá vrátila. Po svém návratu oznámila, že severního pólu skutečně dosáhla. Byrd a Bennett získali všeobecné uznání a nezanedbatelné finanční prostředky. Kongres Byrda obdaroval velitelskou hodností, přičemž oba muži byli v Bílém domě obdarováni nejvyšším vojenským vyznamenáním Medal of Honor – Medailí cti.

Dobrodruzi ale neměli o svém úspěchu žádné hmatatelné důkazy, vlivem čehož vznikaly četné pochybnosti. Na důvěryhodnosti nic nepřidal ani později nalezený Byrdův deník. Zápisky byly plné promazaných částí (některé byly čitelné) a poznatků, které se od Byrdovy pozdější oficiální zprávy ostře lišily. Ať už byla pravda jakákoliv, Byrd se stal po návratu z Arktidy národním hrdinou.

Největší a nejdražší expedice

Prestiž a uznání se Richardu Byrdovi zvýšila v roce 1927, kdy ještě s několika dalšími odvážlivci letecky překonal bez mezipřistání Atlantik. Novým úspěchem získal dostatek finančních prostředků pro uspořádání další vysněné expedice, kterou byla Antarktida. Byl podzim roku 1928 a antarktická expedice byla připravena. Nešlo ale o žádné výletování. Byrdova první antarktická expedice byla největší a nejlépe vybavená expedice té doby. Dvojice lodí byla obtěžkána 95 tažnými psy, několika sněžnými skútry, 650 tunami zásob a posádkou čítající přes 40 osob. Na lodních palubách byly dokonce k vidění letouny.

Po zdárném přesunu výprava zakotvila na Rossově šelfovém ledovci, který patří mezi největší šelfové ledovce Antarktidy. Poblíž Zátoky velryb průzkumníci postavili tábor pokřtěný „Little America“ – „Malá Amerika“. Shodou okolností se Byrdova základna nacházela nedaleko tábora Framheim, který v roce 1911 založil Roald Amundsen (1872–1928). Po vybalení Byrdův tým neotálel a vedl četné pozemní a letecké expedice přes antarktický kontinent.

Jižní pól dobyt

Historický přelet nad jižním pólem byl plánován na listopadové dny, kdy oblohu projasní sluneční paprsky. Výprava začala 28. listopadu 1929 v 03:29 hodin místního času. Na palubě letounu se kromě Byrda a dalších nadšenců nacházelo těžké fotografické vybavení, palivové kontejnery a velké zásoby jídla pro případ ztroskotání. Magnetický kompas byl ovšem k ničemu, a tak se posádka spoléhala především na Byrdovy navigační schopnosti. V prvopočátku cesta utíkala a letové podmínky byly dobré.

Ovšem brzy nato si velká hmotnost vybavení vybrala svoji daň. Posádka překonala pohoří královny Maud, kde letadlo začalo ztrácet výšku. Většina zásob tak musela rovnou přes palubu. Stroj se naštěstí stabilizoval a dosáhl patřičné výšky. Posádka minula Mount Fridtjof Nansen, Mount Fisher a pokračovala dál vstříc polární plošině.

V kalendáři stálo 29. listopadu a na hodinkách tikala hodina po půlnoci, kdy Byrd a jeho pobočníci vytoužený cíl skutečně pokořili. Nenechali ovšem nic náhodě a případné navigační chyby kompenzovali několika kilometrovými přelety na všechny světové strany. Zhruba kolem desáté dopoledne přistála celá posádka bezpečně zpátky u hlavního tábora. Byrd se tak stal jedním z prvních lidí, který letecky překonal v té době neprobádané a nebezpečné výšiny jižního pólu.

Další průzkumy

Po svém příjezdu byl americký průzkumník opět vítán jako národní hrdina. Nezůstalo ovšem pouze u slov a Byrd byl za své činy námořnictvem povýšen do hodnosti kontraadmirála. Úspěšná expedice obohatila o cenné poznatky mnoho vědních oborů. Členové výpravy totiž během svých antarktických průzkumů detailně mapovali rozsáhlá antarktická území, o kterých sepisovali geologické, magnetické a meteorologické poznatky.

Antarktických expedic vedl Richard Byrd ještě několik. Jedna z nich se mu dokonce málem stala osudnou. V roce 1934 strávil téměř půl roku uvězněný u meteorologické stanice, ovšem v srpnu následujícího roku byl nakonec šťastně zachráněn. Páté a závěrečné dobrodružství podnikl v roce 1955. Zemřel ve svých 69 letech v roce 1957.

Zdroj: History.com