Tragická srážka lodí u Gibraltaru zabila 562 lidí. Kapitán mezi nimi nebyl

Naskenované noviny si může kdokoliv ovládající angličtinu přečíst v online archívu Hoosier State Chronicles. Podle něj vyrazil z Terstu osobní parník SS Utopia naplněný italskými emigranty, kteří doufali v lepší život. Ovšem sochu Svobody, která emigranty v New Yorku obvykle vítala, nikdy neuviděli. U Gibraltaru se loď srazila s britskou bitevní lodí HMS Anson a „osobák“ neměl proti opancéřovanému vojenskému plavidlu šanci. Šel ke dnu a spolu s ním vyhaslo 562 životů (některé zdroje uvádějí dokonce 564 obětí).

Čtěte také: Slavná loď si zahrála ve filmu na Titanic a stala se hrobem pro tisíce vězňů

HMS Anson

Stavba lodi HMS Anson, jejíž kýl byl položen 24. dubna 1883, skončila v roce 1890. A nejednalo se o žádného drobečka. S délkou 100,6 m a výtlakem 10 800 tun šlo o jednou z prestižních admirálských lodí Jejího veličenstva. Ani přes velké pancéřování a slušnou výzbroj se HMS Anson nezapojila do žádné ze světových válek, neboť byla 13. července za 21 200 liber prodána do šrotu. Klíčový je nicméně její pod hladinou čnící kloun, tedy jakési „beranidlo“ sloužící k taranování nepřátelských lodí. Nikoliv 305mm děla, ale kloun totiž při srážce ze 17. března 1891 sehrál smrtící úlohu.

SS Utopia

Transatlantický parník postavený v roce 1874 Robertem Duncanem & Co z Glasgow přepravoval mezi lety 1874 a 1882 ve službách Anchor Line cestující z Glasgowa do New Yorku, z Glasgowa do Bombaje a z Londýna do New Yorku. Po roce 1882 vozil italské přistěhovalce do Spojených států. Na délku měřila Utopia téměř stejně jako HMS Anson, 110 metrů, ale výtlak měla „pouhých“ 2 371 tun. Ve vzájemné srážce během vichřice byla zkrátka v obrovské nevýhodě.

Čtěte také: Král korzárů zajal přes 40 lodí a stal se legendou. Nepřátelé na něj vypsali tučnou odměnu

Smrtící nehoda

Počasí v úterý 17. března 1891 nebylo v Gibraltarské zátoce nic moc. Nad mořem zuřila vichřice, takže někteří z italských emigrantů, kteří se těšili na americkou budoucnost, začínali trpět mořskou nemocí. Někteří už dokonce věděli, co to obnáší, neboť loď vyrazila 25. února z Terstu. SS Utopia vplula do přístavu za snížené viditelnosti. Kapitán John McKeague tamní přístaviště dobře znal a zamířil na osvědčená místa. Bohužel byla obsazena a vlivem velmi špatného kapitánova úsudku došlo k osudné srážce. Podle záznamů bylo na palubě 880 lidí, z toho 85 žen a 67 dětí. Kapitánem podepsané doklady potvrzovaly přítomnost sedmi záchranných člunů, při záchranné akci ale jeden z nich chyběl.

Čtěte více: Největší válečná loď světa má nevídanou palebnou sílu. Čím přesně je vyzbrojena a kolik stála?

Vysoký počet obětí je dán tím, že loď se potopila během pouhých 20 minut a mezi oběťmi byli dokonce dva záchranáři z HMS Immortalité, která okamžitě přispěchala na pomoc. Jakkoli se vžilo úsloví, že kapitán opouští loď poslední, pro McKeagua to neplatilo. On na rozdíl od 562 lidí nehodu přežil. Později tvrdil, že byl v době před srážkou oslněn reflektorem z Ansonu a když se mu vidění vrátilo, bylo už pozdě. Jeho loď roztrhl kloun, ono výše zmíněné podvodní beranidlo. Loď klesla do hloubky 17 metrů a kdo se rychle nedostal na stožáry čnící nad hladinou, tomu se plavba na SS Utopia bohužel stala osudnou...

Zdroj: Royal Navy