Skandální neschopnost lodní posádky zabila 137 lidí. Unikátní záběry odhalují dramatický boj o život
Katastrofa lodi SS Morro Castle není tak notoricky známá jako Titanic, i tak však patří mezi nejčernější kapitoly námořní historie. Na vině byla především naprostá nepřipravenost posádky.
Loď SS Morro Castle vyplula 1. září 1934 na pravidelnou plavbu z Havany do New Yorku. Na palubě bylo celkem 549 cestujících a členů posádky. Téměř 150 metrů dlouhému parníku velel kapitán Robert Willmott, oblíbený a společenský muž, který udržoval dobré vztahy s cestujícími a posádkou a pevně věřil ve spolehlivost své lodi. Možná v ni věřil až příliš.
Tonoucí lidé (ilustrační foto) Zdroj: 20th Century Fox
V polovině dubna 1912 šla na své první plavbě ke dnu loď do té doby považovaná za nepotopitelnou. Zdroj: profimedia.cz
Zachycené schodiště z nitra Titanicu z roku 2003 Zdroj: Profimedia.cz
Potápění Titanicu ve filmu Jamese Camerona Zdroj: 20th Century Fox
Titanic ve stejnojmenném filmu Zdroj: 20th Century Fox
Osudný ledovec, který byl zkázou Titanicu Zdroj: Profimedia.cz
Tonoucí lidé (ilustrační foto) Zdroj: 20th Century Fox
V polovině dubna 1912 šla na své první plavbě ke dnu loď do té doby považovaná za nepotopitelnou. Zdroj: profimedia.cz
Zachycené schodiště z nitra Titanicu z roku 2003 Zdroj: Profimedia.cz
Potápění Titanicu ve filmu Jamese Camerona Zdroj: 20th Century Fox
Titanic ve stejnojmenném filmu Zdroj: 20th Century Fox
Osudný ledovec, který byl zkázou Titanicu Zdroj: Profimedia.cz
7. září a plovoucí peklo
Tragédie, která loď postihla, začala večer 7. září, kdy zcela nečekaně zemřel kapitán Willmott, jenž si stěžoval na bolesti žaludku. Lékař na místě konstatoval infarkt, nevyloučil ale ani otravu. Na lodi neměl příliš prostředků k pořádnému vyšetření. Velení se ujal první důstojník William Warms, který společně s velením čelil další nepříjemné situaci – masivní bouři a větru o rychlosti téměř 50 km/h. V pořadu Amerika v barvě na Prima Zoom uvidíte přehledné, barevné a pohlcující záběry hrůzných událostí, které nastaly v brzkých ranních hodinách 8. září.
Když byla loď 13 km od pobřeží New Jersey, zachvátil jednu z palub v první třídě požár. Ten se rychle rozšířil a prohořel se kabeláží, čímž vyřadil z provozu vysílačku, která stihla odeslat nouzové volání pouze jednou.
Smrtící chaos a neorganizovaná evakuace
Posádka se snažila oheň uhasit, požární hydranty ale nefungovaly, jak měly. Oheň se rychle šířil a rozpaloval palubu, která se zároveň plnila kouřem. Vypukl zmatek. Zatímco pasažéři intuitivně prchali k zádi, posádka se začala shromažďovat na přídi. Rozpálená loď a dusivý kouř nutily pasažéry opustit loď, a protože panikařící posádka se dostatečně nevěnovala jejich evakuaci, začali skákat do vody.
Spousta z nich ale nevěděla, jak se používá záchranný kruh. Jakmile se ocitli ve vodě, kruh je při nárazu do rozbouřeného moře udeřil a zbavil vědomí, takže se utopili. V některých případech jim zlomil vaz, takže byli mrtví na místě. I když skok do vody přežili, silný vítr a velké vlny nečinily situaci ve vodě o moc lepší. Morro Castle měla k dispozici 12 záchranných člunů, spuštěno bylo ale jen 6. Nesly přitom jen asi polovinu své kapacity, a to povětšinou posádku. Záchrana přišla až tři hodiny poté, co loď volala o pomoc. O život přišlo celkem 137 lidí.
Všechno bylo špatně
Vyšetřování celé děsivé události odhalilo hlavně skandální jednání posádky, která nejen že neprojevila dostatečnou snahu dostat požár pod kontrolu, ale neprojevila vůbec žádnou snahu o záchranu cestujících. Navíc vyšlo najevo, že požár sice vypukl ve 2:50 ráno, rozkaz k odeslání S.O.S. byl ale vydán až ve 3:18, a skutečné vysílání proběhlo až o plných 5 minut později.
Zároveň se ukázalo, že kapitán Wilmott nekladl velký důraz na nácvik evakuace v případě ohrožení, takže posádka doslova nevěděla, jak se v podobné situaci chovat. Zato často nechal posádku natírat loď, aby ji zaměstnal a aby si loď uchovávala vzhled novosti. Silná vrstva nátěru však jen zvyšovala hořlavost plavidla.
Navíc na lodi nebylo příliš prostředků, jak požár dostat pod kontrolu. Vodotěsné přepážky parníku měly dřevěné rámy, což není zrovna účinná ochrana proti případnému ohni. Navíc měl parník ještě jednu zásadní slabinu – na lodi sice bylo 42 požárních hydrantů, nedalo se ale zapojit víc než šest naráz, aby neklesl tlak vody. Protože posádka zapojila prakticky všechny hydranty, nemělo to účinek. Tři lidé včetně Williama Warmse skončili ve vězení kvůli nedbalosti. Příčina požáru na lodi nebyla nikdy odhalena.
Zdroj: Mashable
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
