Američané při vypálení Bílého domu chránili absurdní předmět. Nepřítele pak stihla katastrofa

23. srpna roku 1814 první dáma USA, Dolley Madisonová, spolu s několika sloužícími postávala u oken prezidentského sídla a s pomocí dalekohledů se dívali na horizont, kde se právě objevili první vojáci britské armády. Zatímco se vojsko shromažďovalo, popadla důležité dokumenty, jež jí nařídil přibrat manžel, prezident James Madison. Ten už předchozího dne odjel za svými generály na bitevní pole. Dolley věděla, že musí utéct, a to co nejrychleji. Místo toho, aby posbírala osobní věci, se ale radši rozhodla uprchnout s portrétem George Washingtona.

Britové se před řáděním dobře najedli

Podle dochovaných dokumentů se to ukázalo jako překvapivě obtížný úkol. Portrét byl pevně přišroubovaný na zdi, Dolley proto nařídila, aby rozsekali rám a plátno stočili do ruličky. Dva nikdy neidentifikovaní newyorští gentlemani jej pak odvezli do bezpečí. Všechna tahle lehce absurdní snaha o záchranu obrazu získává ještě zajímavější odstín tváří v tvář faktu, že Madisonová omylem místo originálu odnesla jen jeho kopii.

Hlavně že se jí ale povedlo dostat i s personálem a otroky včas do bezpečí, protože následujícího dne už Washington D. C. hořel. Oheň Britové založili hned v několika vládních budovách včetně Kapitolu.

Když vtrhli do prezidentského sídla, nejdřív ze všeho si – opatřeni místními stříbrnými příbory –pochutnali na jídle, které tam zbylo. Po dobrém obědě rozpoutali ohnivé peklo i tam. Do ohně ještě schválně lili palivo, aby vydržel hořet až do dalšího dne.

Vítězství a dobytého města si ale neužívali dlouho. Ani ne tři dny poté, co útok na Washington začal, se nad městem zatáhla černá mračna. Začala bouře o rychlosti hurikánu a městem se prohnalo tornádo, které v tom, koho zabije, nedělalo žádné politické rozdíly. Za oběť mu padly desítky Britů i Američanů. Podle svědků mělo takovou sílu, že dokázalo do vzduchu zvednout i kanóny. Krátce po bouři se Britové rozhodli město opustit a vrátili se ke svým bouří těžce poničeným lodím.

Z prezidentského sídla se pak stal Bílý dům

Až tehdy vlastně začala pravá historie Bílého domu. Místo, kde ve Washingtonu D. C. budova stojí, si totiž sice vybral už George Washington v roce 1791 a základy položili hned rok poté, dokud ji ale Britové nevypálili, nebyla tato ikonická budova bílá a říkalo se jí prostě a jednoduše jen „Presidental house“ – Prezidentský dům. Svůj typický nátěr dostala právě až během rekonstrukce po tomto úmyslně založeném požáru. Obsazení Washingtonu D. C. Brity bylo jednou z posledních velkých událostí druhé americké války za nezávislost, která v zemi zuřila od roku 1812. Skončila patem na začátku roku 1815 – ve svůj prospěch ji nezvládla obrátit ani jedna ze stran.

Zdroj: History