Znáte příběh Malinche? Cortés se zamiloval do indiánské otrokyně a zničil s ní Aztéckou říši

Nebyl to ani den, co se Hernán Cortés se svými muži vylodil u ústí mexické řeky Grijalvy, a už musel bojovat. Střetl se s Mayi, kteří obývali nedaleké město. Cortés vyhrál, protože se indiáni jako obvykle zalekli střelných zbraní. Aby si vetřelce usmířili, vyslali Mayové do španělského tábora delegaci, která Cortésovi předala dary. Stalo se to 14. března 1519.

Mezi šperky a barevným peřím exotických ptáků nejvíc zazářila teprve patnáctiletá dívka jménem Malinche. Poražení Mayové netušili, jak velkou chybu udělali. Mladá otrokyně se totiž proměnila v pravou ruku Hernána Cortése a hrála nesmírně důležitou roli v dobytí Mexika.

Z princezny otrokyní

Malinche nebyla vždy otrokyní. Narodila se jako dcera kasika, tedy indiánského vládce, na území dnešního mexického státu Veracruz, který se rozkládá při pobřeží Mexického zálivu severně od poloostrova Yucatán. Patřila mezi indiánskou honoraci, ale pohodlného života si moc neužila. Brzy jí zemřel otec a její matka se znovu provdala. Porodila syna a Malinche mu musela vyklidit pole. Matka s nevlastním otcem zinscenovali Malinchinu smrt. Veřejnosti ukázali mrtvolu jiné holčičky a Malinche mezitím prodali na trhu, který se nacházel na hranici mezi aztéckým a mayským územím. Tak se z princezny stala otrokyně, která se dostala až do malého města, s jehož obyvateli se Cortés střetl.

Malinche byla údajně krásná a pro Cortése měla ještě jednu velikou výhodu – uměla nahuatl, jazyk Aztécké říše. Zároveň ovládala nejméně dva mayské jazyky a brzy se naučila i španělsky. Dostala se tak do nejužšího kruhu kolem Cortése, což bylo zcela výjimečné. Indiáni sice Španělům dávali darem ženy poměrně běžně, ale conquistadoři je většinou jen narychlo pokřtili a potom znásilnili. Když Cortés přešel z mayských území na ta aztécká, Malinche mu nadále mohla sloužit coby překladatelka.

Zrádkyně indiánů?

Malinche putovala se Španěly dál do vnitrozemí směrem k centru Aztécké říše, k věhlasnému Tenochtitlánu, na jehož místě dnes stojí hlavní město Mexiko (občas se i v češtině používá anglický název Mexico City). Když se výprava zastavila v městě Cholula, měla Malinche zachránit Španěly před masakrem.

V noci pak přišla za Malinche stará cholulská šlechtična, která jí nabídla, že ji dostane do bezpečí a provdá ji za svého syna. Malinche začala zjišťovat, před čím ji chce žena zachránit, a odhalila tak spiknutí proti Cortésovi. Řekla, že si tedy dojde do tábora pro své věci a za ženou se vrátí. Nicméně když se ke Cortésovi dostala, vše mu vyzradila. Cortés následně Cholulu porazil.

Tomuhle příběhu přezdívají historici „cholulská zrada“, a podporují tak obraz proradné Malinche, která pomohla zničit své vlastní lidi. Příběh se ale vyskytuje jen v části historických pramenů, je tedy možné, že si ho někdo vymyslel, aby Malinche očernil.

Je potřeba říct, že i kdyby Malinche Cholulany prozradila, nejspíš by to nepovažovala za zradu. Indiáni netvořili jeden národ. Představme si Mexiko jako Evropu. I zde byly státy, které mezi sebou bojovaly a mluvily odlišnými jazyky. Aztékové nebyli nijak mírumilovní a v rámci své říše požadovali od podřízených států tribut ve formě obětí pro bohy. Je zcela přirozené, že Malinche původem z mexického pobřeží necítila nijakou náklonnost k indiánům z vnitrozemí a už vůbec ne k Aztékům.

Zapomenutá hrdinka

Pádu Tenochtitlánu a jeho kompletnímu zničení Malinche v roce 1521 přihlížela na straně Španělů. Zdálo by se, že Cortés její přínos náležitě ocení – vždyť si z něj indiáni utahovali a říkali mu kapitán Malinche, aby zdůraznili, jak je pro něj indiánská milenka důležitá! Conquistador v ní ale viděl jen nástroj pro své cíle. V dopisech španělskému králi Karlu V. ji prakticky nezmínil a po vítězství nad Aztéky ji provdal za jednoho ze svých mužů. Malinche znovu využil až mezi lety 1524 a 1526, kdy ji jako překladatelku vzal na výpravu do dnešního Hondurasu.

Malinche zemřela brzy potom, někdy kolem roku 1529, existují ovšem i výzkumy, které tvrdí, že žila až do padesátých let. Každopádně upadla v zapomnění. Cortés sice u papeže zařídil, aby byl jejich syn Martín považován za legitimního potomka, víc od něj ale Malinche čekat nemohla.

Zatímco Cortés o Malinche neprojevoval zájem, historiky a spisovatele v klidu nenechává dodnes. Mnohdy se považuje za první Latinoameričanku, protože v sobě spojovala indiánský svět i Evropu a porodila mestice (označení pro člověka, který má v sobě krev bělocha a indiána). Některé feministky ji vzývají jako silnou ženskou osobnost, mexičtí nacionalisté ji odsuzují coby zrádkyni indiánů. Její osobnost se dokonce odrazila v mexickém folklóru, kde nejspíš posloužila jako základ pro mýtickou La Lloronu, přízračnou ženu, která svádí muže a následně je požírá.