Nejhorší námořní katastrofa dalece překonala Titanic. Za 9 400 obětí mohlo bídné rozhodnutí

Na konci druhé světové války, ve středu 30. ledna 1945, vyrazilo plavidlo Wilhelm Gustloff v rámci operace Hannibal z gdaňského přístavu ve snaze uniknout Sovětům, kterým se podařilo odříznout východní Prusko od zbytku tehdejší německé říše. Na palubě bylo více než 10 000 cestujících, z nichž jen malou část tvořili vojáci, případně nemocniční personál. Většina byla složená z válečných uprchlíků včetně dětí.

Loď nebyla již několik let vedená jako lazaretní a zároveň měla na palubě protiletecké kulomety, což z ní v očích Sovětů dělalo legitimní vojenský cíl. Přesto kapitán Friedrich Petersen nedbal rad kolegů a ve strachu z námořních min u pobřeží zamířil do hlubokých vod. Věděl, že zde může narazit na sovětské ponorky, doufal však, že štěstí bude na jeho straně a na setkání s nepřátelským plavidlem nedojde. Jak můžete vidět 17. dubna ve 13:30 na Prima ZOOM v dokumentu 100 dní do kapitulace, šeredně se mýlil.

Tragické rozsvícení

Petersenovi nehrálo do karet mimo jiné počasí, které razantně snížilo viditelnost a donutilo kapitána k tragické volbě rozsvítit světla lodi. Věděl sice, že by ho mohlo spatřit nepřátelské plavidlo, zároveň měl však strach, že by do něj cizí loď mohla kvůli mizerným podmínkám narazit. Rozsvícených světel si naneštěstí pro Petersena, jeho posádku i uprchlíky všimla sovětská ponorka S-13, která loď nejprve vyhodnotila jako maják. Další ověřování však již jasně určilo nepřátelské plavidlo a obratem směrem k Wilhelmu Gustloffovi zamířila trojice torpéd, která nemilosrdně našla cíl.

Ironií osudu je, že torpédo s nápisem „Za Stalina“ selhalo a zůstalo v útrobách ponorky. Jeho pozdější vyjmutí však Sověty mrzet nemuselo, neboť cíl byl zneškodněn a spolu s jeho světlem vyhasla i jiskra 9 400 životů na palubě. Dodnes je tento útok největší námořní tragédií všech dob a vzhledem ke smrti nevinných lidí prchajících od války rovněž vyvolává značné kontroverze.

Zdroj: Cathryn J. Prince, Smrt na Baltu: Zkáza lodě Wilhelm Gustloff