Před 52 lety vyhlásilo Fidži nezávislost na Velké Británii. Ostrov býval plný kanibalů

Většina z nás zná Republiku Fidžijské ostrovy ležící na jižní polokouli v tropické Oceánii pod zkráceným názvem Fidži. Stát se rozkládá na osamoceném souostroví, v němž bychom napočítali na 322 ostrovů. Nejbližšími sousedy jsou souostroví Vanuatu vzdálené 800 km směrem na západ, Samoa, kterou bychom našli přibližně 700 km severovýchodním směrem, a ostrov Tonga ležící asi 500 km směrem na východ.

Ostrovy se nacházejí v tropickém pásu. Nejteplejším měsícem v roce tu podle dlouhodobých statistik bývá leden. Nejchladněji je naopak v červenci. Roční úhrn srážek se pohybuje obvykle mezi 2 500 mm až 3 300 mm.

Podle výsledků sčítání lidu, které proběhlo v roce 2007, tvoří 57 % populace domorodé obyvatelstvo, tzv. Fidžijci. Fidžijci jsou nejspíš míšenci polynéských a melanéských předků. Další významnou etnickou skupinou jsou Indové, resp. Indofidžijci, jejichž populace tvoří přibližně 38 % všech obyvatel Fidži. Jedná se potomky smluvních dělníků, které sem v 19. století přivezli Britové. Více než polovina obyvatel Fidži je křesťanského vyznání. Další více než třetinu tvoří hinduisté a zbytek připadá na jiná náboženství nebo lidi bez vyznání.

Ústava Fidži definuje tři úřední jazyky – angličtinu, fidžijštinu a hindštinu. Obyvatelé Fidži mají nezpochybnitelné právo komunikovat s úřady v kterémkoliv ze zmíněných úředních jazyků. Přesto je angličtina na Fidži coby bývalé britské kolonii již téměř jedno století nejpoužívanějším úředním jazykem.

Historie plná krve

K osídlení ostrovů došlo před více než 3 000 lety. K prvnímu kontaktu domorodého obyvatelstva s evropskými mořeplavci došlo až v průběhu 17. století. Pod britskou správu přišly ostrovy v roce 1874 a součástí britského koloniálního impéria zůstaly až do roku 1970, kdy získaly nezávislost. Právě dnes si připomínáme 49. výročí tohoto významného dne.

Za zmínku jistě stojí, že až do 19. století zde byl zcela běžný kanibalismus. Náčelníci vesnic nebo celých ostrovů tak často trestali své nepřátele zabité nebo zajaté v boji. Nezřídka se také stávalo, že na „slavnostním stole“ skončili různí vzbouřenci nebo náčelníkům nepohodlní lidé. Zlí jazykové tvrdí, že náčelník Undre Undre, který žil v 19. století, si za každého člověka, kterého zabil a snědl, dával stranou kámen. Když kameny po jeho smrti spočítali, došli k neuvěřitelnému číslu 872.

Dalším krvavým zvykem na Fidži před přijetím křesťanství v 19. století bylo rituální škrcení vdov. Na ostrově Viti Levu se takto nechávali zabít i stárnoucí lidé. Domorodci totiž věřili, že člověk bude v posmrtném životě stejně starý, jako když zemřel.

V 19. století využil náčelník malého ostrova Bau evropské žoldáky, kteří zakotvili u břehů ostrůvku, k boji proti ostatním fidžijským náčelníkům. Boj to byl nerovný. Střelné zbraně evropských vojáků vykonaly rychle své a vítězný náčelník z ostrova Bau sjednotil všechny ostrovy pod svou svrchovanou vládu.

Samostatné Fidži

Další demokratický vývoj na Fidži po získání nezávislosti v roce 1970 nebyl úplně příznivý. V roce 1987 došlo ke dvěma vojenským převratům, které vyvolalo stále se rozrůstající indofidžijské etnikum, jež nakonec sestavilo i vládu. U moci se udrželi až do roku 1990, kdy je vystřídali představitelé původního fidžijského etnika.

Změna vedla k zásadní změně ústavy, jež silně znevýhodňovala Indofidžijce, kteří začali ve velkých počtech opouštět zemi. Trvalo dlouhých sedm let, než byla ústava novelizována a byly přidány články, které zaručily další demokratické směřování země. V roce 1999 se konaly svobodné volby, které skončily jasným vítězstvím politických sil, které měly přímou vazbu na indofidžijské etnikum. Ale ani po těchto volbách nezavládl v zemi klid. Netrvalo to ani rok a proběhl další převrat a k moci se dostal nacionalista George Speight. Demokracii se podařilo v zemi obnovit až v roce 2000.

V souvislosti s nestabilní politickou situací a nezákonnými a nedemokratickými změnami bylo Fidži pozastaveno členství ve Společnosti národů a země byla vyloučena z Commonwealthu. I přesto jsou příslušníci fidžijské armády platnými členy mírových sil OSN.