Zajímavosti o Gagarinovi: Sověti o jeho přistání lhali, nápis CCCP na helmě mu měl zachránit život
Usměvavou tvář Jurije Gagarina pozná nejspíš každý z nás. Těchto několik věcí by vás ale v souvislosti s letem prvního člověka ve vesmíru mohlo překvapit.
Jméno Jurij Gagarin je od 12. dubna 1961 známé po celém světě. Některé detaily o jeho životě si ale dnes možná přečtete poprvé...
1) Gagarin se narodil 9. března 1934 ve vesnici Klušino ve Smolenské oblasti. Letadlo viděl poprvé ve svých sedmi letech, když u nich při ústupových bojích Rudé armády v roce 1941 přistál poškozený sovětský stíhací letoun Jak-1. Pilot tehdy dokonce vzal malého Jurije do kabiny letounu.
2) S výškou 157 cm byl více než vhodným kandidátem na let do vesmíru. Výběr a výcvik začal méně než rok před startem, z 200 vojenských pilotů se stala dvacítka a nakonec šestice kandidátů. Z nich nakonec padla volba na Jurije Gagarina a Germana Titova.
3) Gagarin sám byl slévač, jeho otec byl truhlář. Podle ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře měl tedy lepší kádrový profil než German Titov, který kromě toho, že neměl úplně rusky znějící jméno, byl synem učitele – tedy příslušníka inteligence.
4) Kosmická loď Vostok 1, v níž se Gagarin 12. dubna 1961 zapsal do historie, byla řízena ze Země a kód 1-2-5, s pomocí kterého měl kosmonaut v případě nouze převzít řízení Vostoku 1, byl přísně tajný. Přesto když se Gagarin chystal nastoupit do lodi, se k němu naklonil jeden z techniků a nenápadně mu sekvenci prozradil. Gagarin ale už kód znal – řekl mu ho večer před startem nervózní šéf ruského kosmického programu Sergej Koroljov.
5) Na rozdíl od dnešních lodí Sojuz se Gagarin z Vostoku musel při přistání v sedmi kilometrech katapultovat, což ale Sovětský svaz původně nechtěl přiznat. Důvod byl poměrně bizarní – mezinárodní pravidla pro přiznání rekordu totiž požadovala, aby pilot přistál ve stroji, se kterým startoval.
6) Součástí Gagarinovy přistávací výbavy byla i pistole Makarov. Podle serveru Russia Beyond se s ní měl kosmonaut v případě nouze bránit nejen divoké zvěři, ale také případným nedůvěřivým domorodcům.
7) Obletěl, anebo neobletěl Zemi? Gagarin přistál asi 1 560 km severozápadně od Bajkonuru, a proto se uvádí, že neuskutečnil celý oblet Země. Ve skutečnosti ale mohl Zemi obletět díky tomu, že Země rotuje západovýchodním směrem – tedy ve směru Gagarinova letu – rychlostí 1 667 km/h.
8) Let ve skutečnosti trval 106 minut oproti uváděným 108 minutám. To se podle Jana Spratka z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy zjistilo teprve 50 let po onom historickém okamžiku, když se otevřela část sovětských archivů.
9) Jako první zemi po svém přistání navštívil Gagarin už 28. dubna 1961 Československo. V Praze ho nadšeně a zcela spontánně vítaly davy lidí.
10) Rudý nápis CCCP byl na Gagarinovu helmu přidán na poslední chvíli – pouhých 20 minut před startem. V řídícím středisku se obávali, že kdyby při návratu přistál v některé zapadlé části Sovětského svazu, mohli by ho místní obyvatelé vzhledem k nezvyklé kombinéze považovat za špiona. Jen rok před startem Vostoku 1 totiž sovětská protiletadlová obrana sestřelila nad Sovětským svazem americký špionážní letoun U-2 pilotovaný Garym Powersem.
11) Gagarina málem o měsíc předběhli Američané. Jejich prvním astronautem se měl stát už 6. března 1961 Alan Shepard, v USA se však rozhodli uskutečnit ještě jeden testovací let se šimpanzem Hamem na palubě. Došlo k tomu 31. ledna 1961, mise však neprobíhala podle očekávání. Chyba v navigaci poslala raketu na nesprávnou dráhu a modul dopadl do oceánu 160 km od určeného místa. Šimpanz se málem utopil a Shepardova mise byla odložena.
Zdroj: Encyclopedia Britannica / Česká kosmická kancelář / Amusing Planet
Video, které jste mohli minout: K Zemi se řítí vesmírný šrot. Němci varují před „bombardováním“, v ohrožení jsou i Drážďany