Skvělá sonda NASA prokázala nesmírnou odolnost. Opakovaně přepsala historii poznávání kosmu

Program Pioneer probíhal v letech 1958–1979 a první sondy vyslané k Měsíci byly technicky z dnešního úhlu pohledu poměrně nedokonalé a vykazovaly značnou nespolehlivost a chybovost. Řada úkolů tak nebyla nikdy splněna. V roce 1961 převzal výzkum měsíce program Ranger a vědci angažovaní v programu Pioneer pokračovali ve vývoji technicky dokonalejší sondy. Sondou Pioneer 5 začal výzkum meziplanetárního prostoru ve Sluneční soustavě a velkých planet Jupiter, Saturn a Venuše. Výsledky byly ohromující. V rámci celého programu Pioneer odstartovalo celkem 20 družic.

Čtěte také: Zničit Zemi a Sluneční soustavu by dokázala jediná planeta. Nová simulace odhalila křehkost vesmíru

Vzhůru k Saturnu a Jupiteru

Sonda Pioneer 11 byla konstrukčně shodná se svou předchůdkyní Pioneer 10. Netrvalo dlouho a sonda po startu díky přídavnému motoru na tuhé palivo dosáhla rychlosti 14,3 km/s. Během letu k Saturnu bylo nutné několikrát upravit dráhu. Stalo se tak hned 11. dubna a pak ještě o dva měsíce později 5. června, kdy sonda letěla ve vzdálenosti 48 milionů kilometrů od Země. Dráha letu sondy přetnula oběžnou dráhu Marsu již 29. června 1973 a pokračovala k Jupiteru.

Z výsledků předchozí mise sondy Pioneer 10 vyplynul závěr, že průlet radiačním pásmem Jupitera nemusí činit zásadních problémů. Řízení letu sondy Pioneer 11 rozhodlo o průletu nad mraky v atmosféře planety ve výšce 42 828 km. Vlastní pozorování planety Jupiter a jejího bezprostředního okolí probíhalo během krátkého období do 3. do 9. prosince 1974, přičemž sonda dodala neocenitelná data o složení atmosféry Jupitera a celou řadu snímků. Vědci se dále při obletu Jupitera rozhodli využít jeho gravitace a nasměrovat sondu k Saturnu. Patřičná korekce dráhy letu byla provedena v září roku 1974.

Mohlo by vás zajímat: Mars měl největší vodopád Sluneční soustavy. Podívejte se na jev, který předznamenal zkázu

Meziplanetárním prostorem mezi Jupiterem a Saturnem letěla sonda dalších 4,5 roku. Již samotný fakt, že doletěla tak daleko od planety Země, byl ohromným úspěchem. Data o studiu planety Saturn a jeho prstenců začala sonda odesílat 2. srpna 1979 a ukončila jej 15. září téhož roku. Celou dobu se měřicí přístroje potýkaly s nebývale vysokou radiací a výsledky měření se zdály nepřesné.

Je na místě si připomenout, že družice Pioneer 11 se stala vůbec první sondou, která doletěla až k planetě Saturn. Sonda se navíc pohybovala ve výšce pouhých 21 400 km nad mraky, které halí planetu. NASA tak získala historicky první snímky Saturnu a jeho prstenců.

Nejistý osud a cesta ke hvězdám

Řízení letového provozu ukončilo pravidelné spojení s meziplanetární sondou Pioneer 11 30. září 1995. Důvodem byly slábnoucí energetické zdroje, které sondu napájely a umožňovaly komunikaci družice se Zemí. Bezpečně víme, že se Pioneer 11 nacházel v době poslední komunikace někde za dráhou Neptunu. V listopadu téhož roku dorazily na Zemi poslední slabé signály z oblasti kolem Pluta. Vzhledem k tomu, že již nebylo možné jakýmkoliv způsobem upravovat další letovou dráhu, očekává se let sondy směrem ke hvězdě λ Aql, jež je vzdálena 125 světelných let a nachází se v souhvězdí Orla. K této hvězdě by sonda měla dorazit asi za 4 miliony let. Bohužel nemáme technické prostředky to potvrdit, nebo vyvrátit. Co ale můžeme s jistotou říci, je fakt, že meziplanetární mise sond v rámci programu Pioneer byly nad očekávání úspěšné.

Zdroj: NASA