Skvělá sonda NASA prokázala nesmírnou odolnost. Opakovaně přepsala historii poznávání kosmu
Prvotním cílem programu Pioneer byl výzkum Měsíce, později se snahy badatelů zaměřily na obří planety naší Sluneční soustavy.
Program Pioneer probíhal v letech 1958–1979 a první sondy vyslané k Měsíci byly technicky z dnešního úhlu pohledu poměrně nedokonalé a vykazovaly značnou nespolehlivost a chybovost. Řada úkolů tak nebyla nikdy splněna. V roce 1961 převzal výzkum měsíce program Ranger a vědci angažovaní v programu Pioneer pokračovali ve vývoji technicky dokonalejší sondy. Sondou Pioneer 5 začal výzkum meziplanetárního prostoru ve Sluneční soustavě a velkých planet Jupiter, Saturn a Venuše. Výsledky byly ohromující. V rámci celého programu Pioneer odstartovalo celkem 20 družic.
Čtěte také: Zničit Zemi a Sluneční soustavu by dokázala jediná planeta. Nová simulace odhalila křehkost vesmíru
Vzhůru k Saturnu a Jupiteru
Sonda Pioneer 11 byla konstrukčně shodná se svou předchůdkyní Pioneer 10. Netrvalo dlouho a sonda po startu díky přídavnému motoru na tuhé palivo dosáhla rychlosti 14,3 km/s. Během letu k Saturnu bylo nutné několikrát upravit dráhu. Stalo se tak hned 11. dubna a pak ještě o dva měsíce později 5. června, kdy sonda letěla ve vzdálenosti 48 milionů kilometrů od Země. Dráha letu sondy přetnula oběžnou dráhu Marsu již 29. června 1973 a pokračovala k Jupiteru.
Z výsledků předchozí mise sondy Pioneer 10 vyplynul závěr, že průlet radiačním pásmem Jupitera nemusí činit zásadních problémů. Řízení letu sondy Pioneer 11 rozhodlo o průletu nad mraky v atmosféře planety ve výšce 42 828 km. Vlastní pozorování planety Jupiter a jejího bezprostředního okolí probíhalo během krátkého období do 3. do 9. prosince 1974, přičemž sonda dodala neocenitelná data o složení atmosféry Jupitera a celou řadu snímků. Vědci se dále při obletu Jupitera rozhodli využít jeho gravitace a nasměrovat sondu k Saturnu. Patřičná korekce dráhy letu byla provedena v září roku 1974.
Mohlo by vás zajímat: Mars měl největší vodopád Sluneční soustavy. Podívejte se na jev, který předznamenal zkázu
Meziplanetárním prostorem mezi Jupiterem a Saturnem letěla sonda dalších 4,5 roku. Již samotný fakt, že doletěla tak daleko od planety Země, byl ohromným úspěchem. Data o studiu planety Saturn a jeho prstenců začala sonda odesílat 2. srpna 1979 a ukončila jej 15. září téhož roku. Celou dobu se měřicí přístroje potýkaly s nebývale vysokou radiací a výsledky měření se zdály nepřesné.
Je na místě si připomenout, že družice Pioneer 11 se stala vůbec první sondou, která doletěla až k planetě Saturn. Sonda se navíc pohybovala ve výšce pouhých 21 400 km nad mraky, které halí planetu. NASA tak získala historicky první snímky Saturnu a jeho prstenců.
Nejistý osud a cesta ke hvězdám
Řízení letového provozu ukončilo pravidelné spojení s meziplanetární sondou Pioneer 11 30. září 1995. Důvodem byly slábnoucí energetické zdroje, které sondu napájely a umožňovaly komunikaci družice se Zemí. Bezpečně víme, že se Pioneer 11 nacházel v době poslední komunikace někde za dráhou Neptunu. V listopadu téhož roku dorazily na Zemi poslední slabé signály z oblasti kolem Pluta. Vzhledem k tomu, že již nebylo možné jakýmkoliv způsobem upravovat další letovou dráhu, očekává se let sondy směrem ke hvězdě λ Aql, jež je vzdálena 125 světelných let a nachází se v souhvězdí Orla. K této hvězdě by sonda měla dorazit asi za 4 miliony let. Bohužel nemáme technické prostředky to potvrdit, nebo vyvrátit. Co ale můžeme s jistotou říci, je fakt, že meziplanetární mise sond v rámci programu Pioneer byly nad očekávání úspěšné.
Zdroj: NASA
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
