Nové fotky Jupiteru vyrážejí dech. Nejdetailnější snímky historie nesou i obtisk galaxií
Ilustrace planety Jupiter Zdroj: Getty Images
Jupiter pohledem teleskopu Jamese Webba Zdroj: NASA
Jupiter pohledem teleskopu Jamese Webba Zdroj: NASA
Jupiter pohledem teleskopu Jamese Webba Zdroj: NASA
Jupiter je na nárazy zvyklý Zdroj: Getty Images
Srážka asteroidu s Jupiterem Zdroj: iStock
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je NGC 3132 také známá jako Eight-Burst Nebula. Jedná se o planetární mlhovinu v souhvězdí Plachet, kterou se povedlo vůbec poprvé zaznamenat v takovémto rozlišení. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je zachycena velmi jasná hvězda uprostřed mlhoviny NGC 3132. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je zachycen Stephanův kvintet, tedy skupina pěti galaxií v souhvězdí Pegase přibližně 300 milionů světelných let od Země. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Tento unikátní snímek zachycuje místo formování hvězd v mlhovině Carina (NGC 3372). Jedná se o velkou a jasnou emisní mlhovinu v souhvězdí Lodního kýlu. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je NGC 3132 také známá jako Eight-Burst Nebula. Jedná se o planetární mlhovinu v souhvězdí Plachet, kterou se povedlo vůbec poprvé zaznamenat v takovémto rozlišení. Zdroj: AP
NASA ukázala snímky z teleskopu Jamese Webba. Na tomto je zachycena velmi jasná hvězda uprostřed mlhoviny NGC 3132. Zdroj: AP
Nové snímky planety Jupiter berou dech, protože takovou míru detailů jsme ještě neviděli. Podívejte se na prstence i jednotlivé měsíce.
Vesmírný teleskop Jamese Webba nebyl zkonstruován jen proto, abychom pomocí něj sledovali nejvzdálenější kouty vesmíru. Naopak, snímky a záběry mohou přinést spoustu nových poznatků i z vlastního „dvorku“, když se teleskop zahledí na planety naší soustavy. Jako v případě Jupiteru, který si můžeme nově prohlédnout ve vysokém rozlišení a s detaily, které jsme dosud nemohli vidět.
Díky novým fotkám můžeme vidět jednotlivé struktury atmosféry, můžeme zahlédnout prstence, některé z měsíců a také pro Jupiter specifické plazmatické záře, způsobené vibracemi magnetického pole planety. Co je však důležité dodat, teleskop Jamese Webba nahlíží na vesmír v infračerveném spektru, které je pro lidské oko neviditelné, takže i barvy na snímku musí být dopočítány odhadem podle vlnových délek. Modrá má nejkratší, červená nejdelší, a právě odsud se bere celá interpretace náhledu. Pozoruhodný je také pohled na velkou rudou skvrnu, která je ale na snímcích bílá pravděpodobně kvůli záření Slunce.
Co se týče měsíců, na snímku je vidět Io a dále Amalthaea i Adrastaea, tedy druhý a třetí nejrychleji se pohybující měsíc v naší soustavě. A pokud byste se ptali na rozmazané tečky kolem, jde o klasický „photobomb“, o který se postaraly vzdálené galaxie.
Zdroj: NASA