15. srpna 2022 11:45
Adam Vala

NASA zřejmě vyfotila nejvzdálenější galaxii. Úchvatný snímek ukazuje počátek vesmíru

Je pravděpodobné, že teleskop Jamese Webba zachytil nejvzdálenější galaxii, jakou kdy lidstvo mohlo sledovat. Nachází se 35 miliard světelných let od Země.

S přihlédnutím k tomu, že vesmírný teleskop Jamese Webba není v provozu příliš dlouho, nadále se prostřednictvím něj daří překonávat rekordy v nahlížení hlouběji do prostoru vesmíru i času. Důkazem je nový objev galaxie, která se od naší planety nachází ve vzdálenosti 35 miliard světelných let, což by v případě očekávaného potvrzení znamenalo pro lidstvo zcela nový milník.

Důležité je také uvědomit si, že podívat se hluboko do vesmíru znamená dívat se zpět také v čase, protože rychlost světla ve vesmírném vakuu je konstantní a to, jak se nám jeví ona galaxie nyní, odpovídá jejímu stavu před zmíněnými 35 miliardami let.

Teleskop Jamese Webba byl zkonstruován tak, aby nahlížel do vzdálenějších koutů vesmíru a času efektivněji než jakýkoliv teleskop v minulosti. Popisovaný objev tudíž není příliš velkým překvapením, byť je přirozeně velmi cenným pro vědce. Pokud totiž všechny dosud známé údaje odpovídají skutečnému vývoji vesmíru, domnělá galaxie – pojmenovaná CEERS-93316 – vznikala přibližně 230 milionů let po velkém třesku.

To by odpovídalo předpokladům, kdy se začaly formovat první galaxie, a pro další kontext jde o dobu přibližně 135 milionů let po vzniku prvních hvězd. Nyní byste si ale mohli začít klást otázku (tedy za předpokladu, že jste v hodinách zeměpisu či fyziky dávali pozor), že stáří galaxie odvozené od její vzdálenosti od Země příliš nesedí.

Vezmeme-li v potaz, že vesmír má být starý 13,8 miliard let, jak je možné, že sledujeme objekt téměř třikrát „starší“? Odpověď hledejte v rozpínání vesmíru, která odtáhla galaxii z našeho pohledu dál a její „vlastní vzdálenost“ tak může být naměřených 36 miliard světelných let. Vědci ale přirozeně nekalkulují jen s rozpínáním, spoléhají zejména na prodlužování světelných vln, které se tím posouvají blíže k červenému spektru světla.

Klíčová hodnota „z“

Astronomové tento jev popisují jako rudý posuv a obrací se na hodnotu „z“, která jej definuje. Vše, co má hodnotu vyšší než 10, vzniklo během prvních několika set milionů let vesmíru a zatím jedinou potvrzenou galaxií v tomto rozmezí je GN-z11, u které Hubbleův teleskop naměřil naznačenou hodnotu z kolem 11. Jenže CEERS-93316 ji se svou hodnotou 16,7 značně překonává.

Co je však důležité, nejprve je nutné potvrdit, že sledovaný objekt je skutečně galaxií a následně se podrobněji věnovat měření vzdálenosti. Je navíc nepravděpodobné – i když v tomto případě je to nutné chápat optimisticky – že CEERS-93316 nezůstane rekordmanem nadlouho. Teleskop Jamese Webba totiž před tímto objevem odhalil galaxie s hodnotou z 12,3 a 13, což by samo o sobě bylo rekordem, ale díky konstrukčním vlastnostem teleskopu se očekává, že lidstvo nezůstane ani u hodnoty 16,7.

Zdroj: New Atlas

Adam Vala

Adam Vala

Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom