NASA zřejmě vyfotila nejvzdálenější galaxii. Úchvatný snímek ukazuje počátek vesmíru

S přihlédnutím k tomu, že vesmírný teleskop Jamese Webba není v provozu příliš dlouho, nadále se prostřednictvím něj daří překonávat rekordy v nahlížení hlouběji do prostoru vesmíru i času. Důkazem je nový objev galaxie, která se od naší planety nachází ve vzdálenosti 35 miliard světelných let, což by v případě očekávaného potvrzení znamenalo pro lidstvo zcela nový milník.

Důležité je také uvědomit si, že podívat se hluboko do vesmíru znamená dívat se zpět také v čase, protože rychlost světla ve vesmírném vakuu je konstantní a to, jak se nám jeví ona galaxie nyní, odpovídá jejímu stavu před zmíněnými 35 miliardami let.

Teleskop Jamese Webba byl zkonstruován tak, aby nahlížel do vzdálenějších koutů vesmíru a času efektivněji než jakýkoliv teleskop v minulosti. Popisovaný objev tudíž není příliš velkým překvapením, byť je přirozeně velmi cenným pro vědce. Pokud totiž všechny dosud známé údaje odpovídají skutečnému vývoji vesmíru, domnělá galaxie – pojmenovaná CEERS-93316 – vznikala přibližně 230 milionů let po velkém třesku.

JWST breaks the record again! THE MOST DISTANT GALAXY FOUND!
The findings suggest the galaxy,known as CEERS-93316, existed just 235 million years after the Big Bang.
It is approximately 35 billion light-years from Earth.
.@ESA_Webb
.@NASAWebb
.@NASA
Check out this pic 👇🏻👇🏻 pic.twitter.com/Q2XvmP3rzJ

— Ækingz🚀 (@KingZ_00) August 6, 2022

To by odpovídalo předpokladům, kdy se začaly formovat první galaxie, a pro další kontext jde o dobu přibližně 135 milionů let po vzniku prvních hvězd. Nyní byste si ale mohli začít klást otázku (tedy za předpokladu, že jste v hodinách zeměpisu či fyziky dávali pozor), že stáří galaxie odvozené od její vzdálenosti od Země příliš nesedí.

Vezmeme-li v potaz, že vesmír má být starý 13,8 miliard let, jak je možné, že sledujeme objekt téměř třikrát „starší“? Odpověď hledejte v rozpínání vesmíru, která odtáhla galaxii z našeho pohledu dál a její „vlastní vzdálenost“ tak může být naměřených 36 miliard světelných let. Vědci ale přirozeně nekalkulují jen s rozpínáním, spoléhají zejména na prodlužování světelných vln, které se tím posouvají blíže k červenému spektru světla.

Klíčová hodnota „z“

Astronomové tento jev popisují jako rudý posuv a obrací se na hodnotu „z“, která jej definuje. Vše, co má hodnotu vyšší než 10, vzniklo během prvních několika set milionů let vesmíru a zatím jedinou potvrzenou galaxií v tomto rozmezí je GN-z11, u které Hubbleův teleskop naměřil naznačenou hodnotu z kolem 11. Jenže CEERS-93316 ji se svou hodnotou 16,7 značně překonává.

Co je však důležité, nejprve je nutné potvrdit, že sledovaný objekt je skutečně galaxií a následně se podrobněji věnovat měření vzdálenosti. Je navíc nepravděpodobné – i když v tomto případě je to nutné chápat optimisticky – že CEERS-93316 nezůstane rekordmanem nadlouho. Teleskop Jamese Webba totiž před tímto objevem odhalil galaxie s hodnotou z 12,3 a 13, což by samo o sobě bylo rekordem, ale díky konstrukčním vlastnostem teleskopu se očekává, že lidstvo nezůstane ani u hodnoty 16,7.

Zdroj: New Atlas