Největší selhání NASA přineslo krutou smrt a zásadní změny. Podívejte se na místo hrůzy
Kosmické katastrofy (1) - Požár modulu
Nadšení pro vesmírné lety bylo v 60. letech 20. století obrovské, stejně jako určité napětí z rostoucí konkurence. Vesmírné programy USA a SSSR se předháněly, kdo dřív dosáhne Měsíce, a právě spěch se americké NASA krutě vymstil, když přijala loď dodanou společností North American Aviation, která sice nevyhrála výběrové řízení, ale vymohla si zakázku zákulisním jednáním.
Do vesmírné lodi Apollo 1, kterou firma dodala, vkládala NASA velké naděje. Určená posádka ve složení Virgil „Gus“ Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffe ale shledala, že loď není v perfektním stavu a velitel Grissom se odmítal zúčastnit simulací, dokud se nedostatky neodstraní. První pilotovaný let lodi byl nakonec plánovaný na 27. ledna 1967.
V den startu se posádka připravovala uvnitř kabiny, když náhle vypukl požár, který se začal rychle šířit po celé lodi. Pozemní personál se snažil dostat dovnitř, kvůli ohni to šlo ale jen těžko. O pět minut později se technikům podařilo vypáčit průlez modulu, pro posádku bylo však bohužel pozdě, ani jeden z astronautů ohnivé peklo nepřežil.
Velitel Grissom nebyl se stavem lodi spokojen Zdroj: Getty Images
Apollo 1 Zdroj: Profimedia.cz
Posádka Apolla 1 Zdroj: Profimedia.cz
Vrak Apolla 1 Zdroj: Profimedia.cz
Posádka lodi Apollo Zdroj: Profimedia.cz
Události projektu Apollo zpracoval i seriál Ze Země na Měsíc Zdroj: HBO
Saturn V Zdroj: Profimedia.cz
Apollo 8 Zdroj: NASA
Start rakety Saturn V s lodí Apollo 13 Zdroj: Getty Images
Velitel Grissom nebyl se stavem lodi spokojen Zdroj: Getty Images
Apollo 1 Zdroj: Profimedia.cz
Posádka Apolla 1 Zdroj: Profimedia.cz
Vrak Apolla 1 Zdroj: Profimedia.cz
Posádka lodi Apollo Zdroj: Profimedia.cz
Události projektu Apollo zpracoval i seriál Ze Země na Měsíc Zdroj: HBO
Saturn V Zdroj: Profimedia.cz
Apollo 8 Zdroj: NASA
Start rakety Saturn V s lodí Apollo 13 Zdroj: Getty Images
Důkladné vyšetřování
Pro vyšetření okolností katastrofy byla zřízena vyšetřovací komise. Technici prozkoumali každou část lodi a zjistili možnou příčinu požáru. Z některého z kabelů s nedokonalou izolací přeskočila jiskra. Kabina byla naneštěstí plná hořlavých materiálů, například nylonu, a zároveň se v ní nacházel čistý kyslík, který je sám o sobě vysoce vznětlivý. Jedním z klíčových faktorů incidentu byl pak průlez kabiny, jehož otevření trvalo dlouhé 3 minuty. Závěr komise činil NASA vinnou z nedostatečné předvídavosti a závažného zanedbání.
NASA na 20 měsíců pozastavila lety s lidskou posádkou a využila je k rozsáhlým změnám v konstrukcích lodi. Kromě jiného byl nylon nahrazen nehořlavými tkaninami a průlez upraven tak, aby se z lodi dalo v případě nouze dostat do 10 vteřin. Zároveň bylo rozhodnuto, že tragický let, oficiálně označovaný jako AS 204, neponese označení Apollo 1 a příští uskutečněný let bude označen jako Apollo 4. Prvním uskutečněným pilotovaným letem programu byl let Apollo 7 v roce 1968.
Zdroj: Sciencemag / Astronomický ústav AV ČR / NASA
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
