Přelomová mise NASA: Označili ji za první vesmírnou válku a drží řadu prvenství

Byl to první uskutečněný pilotovaný let v rámci programu Apollo, první let do vesmíru s tříčlennou posádkou, první let s použitím rakety Saturn B1 a první let, z něhož se uskutečnil přímý televizní přenos.

Čtěte více: Proč Sověti nepřistáli na Měsíci? Vesmírný závod ovlivnil i nejničivější výbuch v historii

Ohromný úspěch po tragédii Apollo 1

Do mise Apollo 1 se vkládaly velké naděje. Přípravy probíhaly standardně a bez komplikací až do osudného 27. ledna 1967. Vše bylo připraveno ke startu. Kabina umístěna na vrcholu rakety Saturn 1B a posádka připravena uvnitř kabiny ke cvičné simulaci odpočítávání. Závada na kabeláži však způsobila vznik jiskry, jež pak stála za požárem a smrtí všech tří členů posádky. Jak to vypadalo v Houstonu?

Díky podrobné analýze chyb a nedostatků plynoucích z tragické mise Apollo 1 a dalších nepilotovaných letů se zdálo, že pilotovaný let je výborně připraven. Posádka Apolla 7 ve složení Walter Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham odstartovala 11. října 1968 v 15:02:45 UTC z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral. Zajímavé je, že se jedná o původně záložní posádku pro let Apollo 1. Vše, až na pár „drobností“, proběhlo nad očekávání dobře a na základě výsledků tohoto letu bylo rozhodnuto, že bude urychlen proces přípravy letu na Měsíc, k němuž nakonec odstartovala hned následující mise Apollo 8. Vezměme to ale pěkně popořádku.

Apollo 7: První pilotovaný let a živé vysílání

Apollo 7 bylo vybaveno velitelským a servisním modulem a třemi tunami pohonných hmot. První dva oblety Země proběhly ještě ve spojení s posledním stupněm nosné rakety Saturn. Vše fungovalo skvěle a posádka mohla začít plnit naplánované úkoly. Většina z nich se týkala především simulace spojení s lunárním modulem a navedení Apolla na oběžnou dráhu Měsíce.

Na Zemi se s velkým ohlasem setkalo historicky první živé vysílání z vesmírné lodi. Americká televize takto zprostředkovala odvysílání celkem sedmi krátkých přenosů. Zajímavé je, že je ze záznamu odvysílala i Československá televize.

Během letu pořídila posádka sérii unikátních fotografií, které mohly být následně použity pro kartografické, geologické a oceánografické potřeby. K dispozici měli 70mm kameru Hasselblad s 80mm objektivem a kamery Mauer s 18mm objektivem a s možností měnit rychlost snímání. Kromě kartografických snímků pořídila posádka i synoptické fotografie oblačnosti, jež posloužily k dalšímu rozvoji družicové meteorologie.

Lékaři se zaměřili na výzkum problematiky demineralizace kostí. U kosmonautů byly před startem a po návratu na Zemi zhotoveny rentgenové snímky kostí a z analýzy snímků byl zjišťován úbytek vápníku v těle. Podrobné analýzy se dočkal i krevní obraz posádky před letem i po něm a systolický krevní tlak v důsledku změn funkce srdečního svalu.

V podstatě jediné problémy, které se během téměř 11denní mise objevily, se týkaly posádky samotné, jejího zdravotního stavu a hlavně chování ve vypjatých situacích.

Nebezpečná chřipka

Nedlouho po startu dostal Walter Schirra chřipku a postupně nakazil všechny členy posádky. Walter Schirra po návratu řekl: „V normálním stavu na Zemi má hlen tendenci vytékat z nosních dírek, ale ve stavu beztíže se v nich úporně drží. Bylo to hodně těžké, měli jsme strach z protržení ušních bubínků při náhlé změně tlaku za přistání.“ Není tedy divu, že nepříjemná situace vedla k podrážděnosti posádky a vzájemným hádkám nejen na palubě lodi, ale i s řízením letu na Zemi.

Schirra některé testy označil jako „idiotské“ a celá posádka byla frustrovaná z přítomnosti kamer na palubě lodi. Astronaut Donald Kent Slayton později označil celý průběh letu jako „první vesmírnou válku“. Jednání posádky bylo po jejím úspěšném návratu na Zem vyhodnoceno jako silně neprofesionální a žádný z kosmonautů se již nikdy do vesmíru nepodíval.

Do zemské atmosféry bylo Apollo 7 navedeno 22. října 1968. Přistávací manévr proběhl bez komplikací. Posádka byla dokonce vystavena i nečekaně malému přetížení kolem 3G. Loď dopadla na hladinu Atlantiku poblíž Bermudských ostrovů, kde na ni již čekala letadlová loď Námořnictva Spojených států USS Essex v 11:11:48 UTC.

Technické úspěchy letu Apolla 7 nakonec vedly k zásadním změnám plánům NASA a 11. listopadu 1968 bylo rozhodnuto, že další pilotovaný let Apollo 8 zamíří s posádkou k Měsíci. Začala se tak psát nová kapitola objevování našeho přirozeného satelitu.

Zdroj: NASA