27. listopadu 2022 06:00

Zázrak pro ochrnuté. Revoluční technologie rozchodila beznadějné případy

Pro paralyzované znamená tenhle objev všechno. Většině z nich život změní jen jediný okamžik a pak musejí čelit perspektivě, že už nikdy nebudou moct nohy používat, natož znovu chodit. Teď se ale pravděpodobně všechno změní.

Představte si, že jedete třeba na motorce. Jeli jste na ní už tisíckrát, jedete cestou, kterou dobře znáte, a silnice před vámi je úplně prázdná. Ale najednou vám v zatáčce na štěrku podklouzne kolo a stroj přestane být ovladatelný. Vaše tělo na něm bezmocně vlaje, a když vám konečně sklouznou ruce z řídítek, vymrští vás to zády přímo na svodidla. Proberete se až v nemocnici, kde vám lékaři sdělí, že máte poškozenou míchu a už nikdy nebudete chodit. Váš dosavadní život se zboří jako domeček z karet a najednou bez pomoci nedokážete překonat ani ty dva malé, banální schůdky, co vám vedou do domu.

Touhle či velmi podobnou noční můrou si prošlo všech devět účastníků švýcarského výzkumu, jenž navázal na úspěšné pokusy s užitím elektricko-chemické stimulace u ochrnutých myší. Jejich případy byly víceméně beznadějné, všichni měli plně ochrnutou míchu. Několik měsíců poté, co jim vědci zavedli páteřní implantáty, svoje nohy znovu používají všichni. Někteří dokonce mohou jezdit na kole nebo plavou.

Jak to funguje?

Velmi zjednodušeně se dá říct, že implantáty pracují jako takový signálový most mezi nohama a mozkem. Simulují přenos podnětů, které za normálních okolností putují z mozku po míše. Podobná, ale menší zařízení se dříve používala například k léčbě bolesti.

Zajímavé je, že stimulace aktivuje skupinu neuronů, kterou normálně k chůzi nepoužíváme, u těch, kdo se učí končetiny znovu používat po zranění míchy, je ale klíčová.

Všichni pacienti po operaci samozřejmě prošli intenzivními rehabilitacemi a učili se svoje končetiny opět používat. A není to nic jednoduchého, ačkoli většina z nich byla schopná nohy rozpohybovat prakticky ihned po operaci.

Naděje pro budoucnost

Zařízení je však zatím víceméně v plenkách. Jsou to prototypy, u kterých je ještě rozhodně co vylepšovat; pohyby pacientů například ani po intenzivní, mnohaměsíční rehabilitaci zdaleka nejsou plynulé (což ovšem nikdo nečekal, navíc jsou řízené na dálku s pomocí umělé inteligence). K dalšímu výzkumu je třeba provést širší klinické studie, které odborníci už připravují. Vědci se ale víceméně shodují na tom, že tímhle směrem se bude budoucnost léčby paralýzy ubírat.

Zdroj: Nature

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský