Záškrt stále zabíjí: Krk oteče do obvodu hlavy a hrozí ochrnutí. Jak funguje očkování?

Záškrt má účinnou vakcínu Zdroj: iStock

Záškrt je jedním z onemocnění, která se u nás povedlo téměř vymýtit. V méně vyspělých částech světa je však stále nebezpečný.

Můžeme být skutečně vděční, že proti zhoubnému záškrtu existuje očkování a že je u nás povinné, protože epidemie téhle zákeřné nemoci zabíjely okolo třetiny nakažených a valnou většinu z těch, kteří infekci nezvládli, tvořily děti. A ačkoli ve většině případů začíná podobně jako angína, tedy zvýšenými teplotami, bolestí v krku, nechutenstvím a povlakem na mandlích, nemocnému brzy začne být jasné, že jde o něco ještě mnohem horšího; krk totiž může otéct i tak, že má stejný obvod jako hlava.

Děsivé příznaky následují komplikace

Tou dobou už se ovšem povlaky rozšířily po celých mandlích, sliznici měkkého patra i čípku. Teplota se změnila na horečku a k nechutenství se přidala malátnost. Sliznice dýchacích cest postupně odumírá a tvoří se na ní takzvané pablány. Ty pak spolu s jako ořech zvětšenými lymfatickými uzlinami a další zbytnělou tkání na krku způsobí zúžení dýchacích cest. Namáhavé dýchání postupně vystřídá sípání a dušnost.

Brzy se přidají další zákeřné komplikace: zánět srdečního svalu, který je tím horší, čím dřív po propuknutí onemocnění se objeví, a obrna. Ta začíná většinou na měkkém patře, což komplikuje komunikaci i příjem tekutin; při pití vytékají nosem. Můžou ochrnout i svaly, s jejichž pomocí naše oči ostří, a dokonce i svaly v končetinách.

záškrt 2 Zdroj: iStock

Sérum se pěstuje v koních

Nakazit se bakterií Corynebacterium diphtheriae je velmi jednoduché. Jde totiž o klasickou kapénkovou infekci. Zajímavé je, že podobně jako v případě tetanu samotná bakterie tělu vlastně neškodí, produkuje ale smrtící toxin, který se vstřebává do krve. Na tohle všechno přišel už v roce 1884 Friedrich Loeffler a jeho krajanovi, Emilu von Behringovi, stačilo jen sedm let, než dokázal veřejnosti představit účinné sérum, které fungovalo jak jako prevence, tak, podalo-li se včas, jako účinný lék. Během svého studia imunity zvířat proti záškrtu a tetanu totiž zjistil, že se v koňské krvi proti záškrtu vyvíjí antitoxin. Tím, že zvířata vystavoval vyšším a vyšším dávkám nemoci se mu nakonec povedlo z jejich krve sérum ‚vypěstovat‘. A tyhle „koňské továrny na léky“ využíváme doposud.

záškrt 3

Očkování

Také očkování je zaměřené jen na škodlivý toxin a nikoli bakterii samotnou. Právě proti němu si po vakcíně vytvoří naše těla protilátky. V našem středoevropském regionu se nemoc od zavedení povinného očkování v roce 1946 povedlo skoro vymýtit, poslední případ jsme tu měli v roce 1995. Záškrtový toxinový antigen obsahuje hned první povinné očkování, které česká miminka dostávají.

Jinde (hlavně v chudších oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky) jsou na tom ale hůř, a i dnes, pokud už nemoc propukne, záleží hlavně na jejím včasném rozpoznání. Není už sice smrtelná v polovině případů, u dětí a lidí nad 40 let ale smrtnost stále dosahuje asi 20 procent.

Zdroj: Vitalion