Mozková mrtvice je náhlá a smrtící, navíc postihuje i náctileté. Jak ji poznáte?

To, co je na mozkové mrtvici asi nejnebezpečnější, je její schopnost se maskovat. Příznaky, pokud nejsou extrémně závažné a patrné, lidé mnohdy berou na lehkou váhu, a proto na mozkovou mrtvici také umírají; od jejího vzniku jde totiž o minuty. Hrozí přitom každému šestému z nás, a to bez ohledu na věk – ročně postihne víc než 80 tisíc lidí mladších než 20 let.

Co se děje v těle?

Laicky řečeno existují dva různé druhy cévní mozkové příhody (CMP). Ischemický mozkový infarkt vzniká kvůli tomu, že se v mozku částečně nebo úplně ucpe céva, zatímco hemoragická cévní mozková příhoda má příčinu v prasklé mozkové tepně způsobující krvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly. Ta je sice méně častá (tvoří jen asi 10 nebo 15 procent všech případů), je ale často závažnější a její příznaky se rozvíjejí rychleji.

Výsledek nicméně mají oba druhy CMP shodný: Do určitých míst v mozku neproudí okysličená krev tak, jak má, nezásobuje buňky a ty začnou velice brzy umírat. Buňky, co zemřou, už logicky nic nezachrání, a to je také důvod, proč je tak důležité co nejdřív začít CMP v nemocnici léčit; bez následků se z ní může člověk většinou dostat jen v případě, že lékaři problém zcela odstraní nejpozději do tří hodin, ať už cíleným podáním léků, nebo operativně, a obojí nějakou dobu trvá. Jde tak skutečně o minuty.

Bohužel se to povede jen zhruba ve třetině případů; další třetina pacientů zemře a třetina si odnese trvalé následky, které jsou samy o sobě zlé: většinou je to ochrnutí a poruchy řeči nebo jejímu porozumění. Rehabilitace sice dokážou pomoci, pacienty však často postihnou i psychické změny jako deprese nebo změny chování a nálad. V některých případech se objeví i epilepsie.

Jak mrtvici poznám?

Ačkoli má mozková mrtvice různé a různě závažné příznaky, je dobré si zapamatovat úplný základ, a tím je ochrnutí na jedné straně těla a obličeje. Úsměv bývá zkřivený, jeden koutek stále míří dolů; člověk s mrtvicí není schopen při předpažení zvednout obě ruce na stejnou úroveň. Třetím nejčastějším problémem jsou potíže s mluvením anebo naopak porozuměním řeči nebo zmatenost. Pokud se u někoho ve vašem okolí jeden z těchto příznaků objeví, okamžitě mu zavolejte sanitku.

To je ale úplný základ; mrtvice se totiž může projevit poruchou rovnováhy a koordinace pohybů, nevolností a zvracením, silnou a náhlou bolestí hlavy (ta je typická hlavně pro mozkové krvácení), rozmazaným viděním, náhlým pádem s krátkým bezvědomím a rozmanitými náhlými potížemi se zrakem.

Kdo je v ohrožení?

Ačkoli před CMP není zcela v bezpečí nikdo, její nejčastější příčinou je ateroskleróza, tedy kornatění tepen. Touto nemocí mimochodem trpěl i prezident Tomáš Garrique Masaryk, který na mrtvici nakonec zemřel.

Nejproblematičtějším z rizikových faktorů je zřejmě obezita, protože na ni nasedají další onemocnění jako diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a onemocnění srdce. Vyšší riziko, že je CMP potká, mají i kuřáci nebo ženy užívající hormonální antikoncepci. Riziko mrtvice ale zvedají i různá jiná onemocnění; krevní sraženiny se například ve vyšším procentu případů tvoří po prodělání covidu. A svou roli pochopitelně hraje i genetika.

Osudnou se mrtvice kromě TGM stala i dalším našim prezidentům – zemřeli na ni Eduard Beneš i Emil Hácha, postihla Ludvíka Svobodu a Gustava Husáka. Cévní mozková příhoda zabila také třeba Johanna Sebastiana Bacha, Charlieho Chaplina, Kateřinu Velikou a stovky a stovky dalších lidí. Aby také ne, když na celém světě ročně postihne 17 milionů lidí.